29). Po(cit)

Neděle v 16:46 | Leri Goodness |  Vlastní citáty
,,Nikdy jsem nebyla pyšná na to, jak se cítím".

~ L.G. ~
 

Stanovení faktů není ke škodě

Pátek v 17:21 | Leri Goodness |  Mozek na talíři
Moje město...
...teda ta pavlač zhrzenejch zážitků a odsátýho zla, začalo bejt stroze hezký,
asi stejně, jako neznámá ulice,
která vám přijde docela sympatická a skrz kterou jste nikdy nešli.
Ale máte chuť ji poznat - JINAK.
Jinak, než všichni ostatní kolem vás - takovým způsobem,
co dokáže nadchnout nemalou část vašeho ,,Já" uvnitř.


Když domy seděj ve vzduchu, je to dobře.
Když tráva pohlazená jinovatkou není tráva,
ale přestou ve skutečnosti trávou je...je taky dobře.


Plac ve kterým od dětství žiju je má odkopnutá děvka,
exmanželka s cejchem pouhý expřítelkyně,
vulgární prostitutka, který se o nic nikdo neprosil.
Využila mě, bídnýho strakatýho feťáka s duší plavovlasýho kluka a já jí to nevrátil.
Ale vim, že k tomu jednou dojde.


Vrací se mi neznámý vůně, co produkujou homofobní testosteron a ze kterých nikdy nevzejde nic nudnýho.


Fotka


Během týhle nedomrlý frigidní zimy zatepluju mozek představou o budoucím létě v tomhle roce a snim o využití srnčí hlavy, jenž jsem si tak pracně donesla na chalupu z křoví poblíž rybníka (fakt není sranda rvát lebku od nedoschlýho krku v pracovních rukavicích).


Chci ji přilepit na sololit.
Pryskyřicí, prostě čímkoliv, co lepí...
...a pohrát si s ní stejně, jako s vlastníma myšlenkama,
ale zároveň odlišně od toho,
jak si se mnou hráli ostatní.


Konečně jsem začala pracovat na vlastní věcech.
Projekt...proojjjekt...haha.
Mini plátno s velkou snahou o otisk -
o otisk duše, kusu živýho masa, bolesti...hloubky.
Hloubky ran především.


Mám radost, ale neraduju se z toho, že ji mám.
Raduju se jen do určitý míry, kdy mám pořád zamračený obočí.
Když je moc veselí, kreativita tuhne.


Barevný barvy.
Měly by mě obklopovat, ale spíš větší část těch tlumených,
aby mi pořád připomínaly, kde žijou mý myšlenky...
...kde je mý místo, kam patřím.
Alíku lehni!


Nemám kam jít a tak si lehnu.
Tam, kde to mám předurčeno.
Do sebe.



Zelené pikle

Čtvrtek v 18:39 | Leri Goodness |  Shluk dvojčat
K čertu se vším plánováním,
tužby nechť zůstanou zdáním,
chci vést pikle v tomto roce,
před Štědrým dnem na Vánoce.

Zůstat v klidu na pár chvil,
to jest přání, co jsem snil,
prožít svátky velkým skokem,
s otevřeným třetím okem.

V neskonalý fakt mám věřit,
že se čas pak nedá měřit,
Redbullem si křídla získat,
po nichž se mi bude stýskat.

V zimě lístek zelený se hodí,
nijak stupně nerozhodí,
maximálně vnitřní smysly,
co obvykle špatně myslí.

/psáno 6.12-8.12.2016/

Fotka
 


Pruhovaný kosti - kompilace snímků /Únor 2017/

13. února 2017 v 17:52 | Leri Goodness |  Photography
Dýchej.
Nepřítel s tebou bude bojovat.

/Canon EOS 100D, foceno ze stativu, 35mm)








VOLAVKA - klauzurní práce /prosinec 2016 - leden 2017/

12. února 2017 v 16:54 | Leri Goodness |  Když tvořím...
Na začátku prosince loňského roku jsem se pustila do tvorby klauzurní práce na téma: ,,OBRAZ NA ZVÍŘECÍ MOTIVY", což spočívalo v použití své vlastní fotky nějakého zvířete, nejčastěji ze ZOO, která měla být upravena pomocí fotoshopu. Udělala jsem mnoho návrhů nejrůznějších zvířat, ale nakonec zvítězila Volavka.
Vše je malováno akrylem, na některé části obrazu jsem použila i akryl fluorescentní (růžová, oranžová).
Zde si můžete prohlédnout části mé práce, celý obraz uvidíte již brzy. :)









Paralela

5. února 2017 v 9:45 | Leri Goodness |  Shluk dvojčat
Potřebuju umřít a probudit se ráno,
zotavit se z MHDéček, dát si další párno.


Smát se tajně u baráku, smejt svůj zločin pryč,
cejtit z nebe křídla ptáků, s mým mozkem napříč.


Exsituje více světů,
o svobodu možná jde tu,
s promyšlenou paralelou,
udělá z vás bytost smělou.


Ničit ducha v těle bolí,
mnoho z nás si drogu volí,
tlak narůstá, srdce bije,
vnitřek útrob trpí, vyje.


Dělá mi to potěšení,
že v tom mozku už nic není,
když se trpět nevyplácí,
žít v reálu smysl ztrácí.


Fotka


,,ZRADY" - vl. obraz (Prosinec 2016)

28. ledna 2017 v 16:52 | Leri Goodness |  Obrazy mých vizí
Tři dny před koncem loňského roku jsem se rozhodla zakončit toto období po svém - štětci a barvami. Vznikla z toho jedna z mých vizí, která se mi naskytla pár dní předtím. Nese název ,,ZRADY" a dá se říct, že se zlehka dotýká mé minulosti.

(29.12,30.12 - 31.12.2016, akryl na plátně, 23,5 x 17,5 cm)

Fotka

Portrét spící stařenky - prosinec 2016

21. ledna 2017 v 19:18 | Leri Goodness |  Portréty
Zhruba v polovině prosince loňského roku jsem se pokusila o další portrét, tentorkát spící stařenky - paní Marie z domova důchodců, která během mého počínání usnula. Kresba je vyšrafovaná tužkou 8B a lehce doplněna o bílou křídu.

(* mj. jsem stále aktivní na mém Instagramu: @leri_goodness, kde můžete najít ještě větší množství mé tvorby, jak focené, tak malované/kreslené)

Fotka

Nakresli svět tvýma očima

13. ledna 2017 v 13:11 | Leri Goodness |  Mozek na talíři
Patetičtí snílci v reálném světě sedí na ručičce hodin a mávají do dáli napnutými prsty, jakoby chtěli něco chytnout. My jsme těmi snílky v uměleckých kabátech, co nesnáší společnost a zatvrzelý názory,
alespoň se to o nás říká.


Nakresli mě.
V podobě zchvácený hvězdy, co nemá cípy, ale strešní tašky.


Polejvám se studenou vodou, která docela úspěšně mírní rozpálený nervy
vymyšlený postelový scény,která se nikdy neodehrála, ale není vyloučeno, že se někdy odehraje.
Pigmenty starých barev kopírujou nepravidelný záhyby na těle a dotěrně se dostávají do děr odtoku.
Znásilňujou vodovodní potrubí a chtěj ho přesvědčit o tom, že má měsíčky.


Nakresli proud mysli.
Kaledioskop a v něm roztroušenou duši.


Fotka:


Sprcha blije o sto šest, ale jakmile se ozvou kroky zvenčí,
utíná svý žaludeční problémy na přání.
Okem prohřátým z vařící lázně mžourám skrz průhlednej závěs,
kterej visí v pantech z ironickýho důvodu kvůli šmírování.
On nikdy nešmíruje.
Vždycky počká, dokud nejsem hotová, pokud však nechci, aby mě dodělal.


Nakresli nás.
V podobě zapalovače pálící konec cigarety.


Stál na chodbě v naprostý odevzdanosti, místnost se prodávala za něj,
země, na který stál, dveře, kterých se dotkl.
V kontrastu s červenou růží u hrudi, vlastních CD nahrávek a pomuchlanou poezií,se díval skrze mý srdce.
Probodával aortu, loudil po přilnavých záhybech látky kolem klína a...
...a tak si furt kreslil očima.


Nakreslil jsi mě.
Tak, jak jsi potřeboval.


Sotva jsem pohnula zrakem, vypařil ses, kromě tvých děl.
Tak, jak jsi odešel, spočinulo i tvý oblečení, nepěkně pohozený na dřevěnejch parketách, souložící s kaštanovým elektrickým JAUGUÁREM RW 3SB.
Od tý doby, co jsi zmizel, zmizela i celá podlaha.
Vzal sis jí s sebou pro případ, že v nebi ztratíš rovnováhu.




Nakresli svět tvýma očima.
Tak, jak ho vidíš.
Tak jak ho vidíme.

OBA.




Portrét pana B. - 3/12/16

6. ledna 2017 v 17:43 | Leri Goodness |  Portréty
Koncem listopadu loňského roku, jsem začala chodit do místního domova důchodců v našem městě, kreslit seniory. Tuším, že tohle je jeden z prvních, kterého jsem zvěčnila. Velice milý a moudrý pán, který byl dříve učitelem.
Vím, že to není nic extra a chce to pořád trénink, ale snad to není tak katastrofální, jak si myslím.
(3.12.2016, tužka 8B, bílý pastel na papíře)

Fotka:

28). Zvyk

3. ledna 2017 v 17:56 | Leri Goodness |  Vlastní citáty
,,Čím více si zvykneš na šípy, tím častěji obdržíš růže".

~ L.G. ~

Studie očí - listopad 2016

1. ledna 2017 v 16:29 | Leri Goodness |  Moje kresby/malby
Zpětně ještě přikládám menší studii očí jednotlivých členů z naší rodiny - vlevo nahoře babi, vlevo dole máma a vpravo brácha (listopad 2016, tužka 8B).


Tímto bych chtěla popřát každému z Vás jen to nejlepší do nového roku 2017, hodně štěstí a zdraví, ať se vám daří ještě lépe, zažíváte plno laskavých momentů a máte se navzájem rádi. :)

Fotka:

Podzimní krajina - listopad 2016

26. prosince 2016 v 18:02 | Leri Goodness |  Moje kresby/malby
S větším zpožděním přidávám jednu s posledních krajin, kterou jsem stihla zvěčnit ještě na konci listopadu, než se barvy vytratily (listopad 2016, akryl na našepsovaném papíře).

Fotka:

Předvánoční "štresy" aneb jak se nezbláznit

21. prosince 2016 v 15:35 | Leri Goodness |  Mozek na talíři
Znáte to...
Městské trhy srší optimismem, nabízí všelijaké kýčoviny, podvědomě vytahují z kolemjdoucích pár stovek z peněženek, i když vlastně o ty výrobky člověk nemá ani zájem, ale toť manipulace (nebo spíš povinnost?) obchodníků.


Jelikož předpokládám, že většina z nás se nachází ve větších městech, asi si umíte velice dobře představit, jaké to je, ocitnout se uprostřed šílícího davu, co shání dárky na poslední chvíli. Bohužel, patřím do této kategorie, alespoň letos. Ale navzdory nepříznivým podmínkám, jsem nakonec uspěla.


I přesto, že už jsem již od začátku týdne doma, permanentně pracuji na klauzuře na téma: ,,Zvíře zakoponované do grafiky", které jsem si přizpůsobila pomocí fotoshopu a následně podle návrhu přenesla finální obraz na plátno. ,,Možná bych se měla zastavit, možná bych si měla odpočinout", říkám si sama sobě naivně, ale problém je v tom, že to neumím.
A tak píšu.
Protože mám co sdělit a tak se chci podělit.


Snažím se smysly vnímat co nejvíc detailů kolem sebe, především se snažím najít nejspíš ztraceného ducha Vánoc, či co, ale jakoby ani žádný neexistoval. Myslím, že je to především podmíněné obrovským stresem, který se na mě poslední dobu navalil a díky kterému jsem fyzicky i psychicky málem vyhořela.


Fotka:


Od vnitřní nespokojenosti z dosavadních výsledků pokusů o anatomii až po neúspěch v komunikaci mezi mými vrstevníky (alespoň já to tak osobně vnímám), si čím dál více uvědomuji, že bych opravdu potřebovala vypnout, při nejlepším odjet někam hodně daleko - to však nemám možnost.
Takže si tak nějak sama sobě slibuji, že alespoň o svátcích si dopřeju volno, řádnou dávku alkoholu a silnou dávku opojných látek.
Snažím se žít, co to jde, alespoň nyní, během těchto 14 dní, si chci tento pocit potvrdit. A právě tím si společné chvíle zpestřit i něčím tvrdším.


Ani jsem si během toho shonu nestihla plně uvědomit, že mám (zatím) nejlepší průměr ve třídě, co se známek týče...zřejmě taky proto, že jsem tomu nechtěla uvěřit.


Zhruba měsíc zpátky jsem začala chodit do místního domova důchodců v našem městě - kreslit portréty seniorů - a musím říct, že je to skvělá zkušenost. Již brzy budete budete moci vidět tyto skicy i zde na blogu. :)



Pevně doufám, že si svátky užijete v harmonii a klidu, předem Vám všem přeji krásné vánoční svátky!!





Kam dál