Černobílé ticho

14. března 2014 v 16:30 | Leri Goodness
Vzbuďte ji.
A co když jí necháme dál spát?
Tak přijde o nejdůležitější změnu v životě.

Skřípot dveří je mi mnohdy milejší než jakákoli fyzická přítomnost. Ne, že bych společnost nesnášela....slyším přihlouplou melodii všude okolo sebe, ale přitom zní jen v mých myšlenkách, což je docela ironické. Prázdné prostory se stávají neobvyklou útěchou pro naše osobní prohry, jsou odolné proti řevu, který proniká z naších hlasivek do jejich zdí a proti pěstím, se kterými se snažíme rekordně probořit tenkou vrstvu omítky. Začínám vnitřně šílet, vše nabírá negativní spád a já nevidím za kopce, tam, kde se nachází pravý opak černé barvy. Chci si najmout permanentní životní kartu, která by kouzlem odstranila všechno ponuré - jak nepravděpodobné, že?
S hudbou v uších potkávám na ulicích nespočet známých tváří a děsí mě představa, že bych musela celý život žít ve stejném maloměstě, nuceně přihlížela růstu další generaci a přepočítávala příbytek vlasů malým capartům, které bych vídala denně. V ohlušujícím tichu se skoro učím znakové řeči a slzy z mých očí se stávají vodním tobogánem. Tolika věcí nasvědčuje tomu, že to klidně můžu zabalit a všechno vzdát....ale proč bych to dělala? Ačkoli mě armáda nepříznivých faktorů rozleptává vnitřnosti, nemám chuť klesnout na dno.

Dlouhodobé ticho člověka poznamená.


Co se stalo, stalo se. Nikdy není pozdě začít žít nový život s novým štítem bez krve. A každý z nás je toho schopen dosáhnout.


LERI GOODNESS
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 sarush ef sarush ef | Web | 14. března 2014 v 17:00 | Reagovat

A stejně nevíme, jak to celé dopadne.

2 Daenerys Daenerys | Web | 14. března 2014 v 18:39 | Reagovat

Moc pěkně napsané, nejvíc mě dostalo to s tou permanentní životní kartou, taky bych si takovou nejraději někdy najmula :-)

3 Leri Goodness Leri Goodness | E-mail | Web | 14. března 2014 v 18:55 | Reagovat

[2]: Díky :)

4 Paní Nikdo Paní Nikdo | Web | 14. března 2014 v 19:43 | Reagovat

Ahoj,oplácím ti tvou návštěvu a musím ti říct,že jsem nadšená :-) Máš zajímavý blog a líbí se mi tvůj styl psaní.Opravdu ráda se sem zase vrátím :-) Díky

5 Peter Cross Peter Cross | Web | 15. března 2014 v 14:38 | Reagovat

Dovolím si nesouhlasit s poslední větou. Už nikdy nedostaneme nový štít a nebudeme moc začít úplně nový život. Naše duše už je poznamenaná či zjizvená našimi činy a těhle jizev se jen tak nikdo nezbaví.

6 holkyhrajouhry holkyhrajouhry | Web | 15. března 2014 v 21:40 | Reagovat

Moc fajn. hezky napsané opravdu :-)

7 stuprum stuprum | Web | 17. března 2014 v 7:56 | Reagovat

Někteří jedinci nedobře snášejí skřípot dveří, ba i šustění papírů.
Slabé nervy bolí víc než useknutá haxna.

8 Leri Goodness Leri Goodness | E-mail | Web | 17. března 2014 v 18:44 | Reagovat

[6]: Děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama