Říjen 2014

1). Return to the past

29. října 2014 v 18:36 | Leri Goodness |  Citáty
,,Time to time someone brings me to the past - to the hell that hurt my soul from inside....and I don´t want feel this period again....already no. So I must go away from them if they did a lot of kind things for me".


~ L.G. ~

The killer can hides even in the smallest body 👹

17. října 2014 v 16:50 | Leri Goodness
Tyto lehce masochistické fotografie plné nesoucítícího mučení obětí navzájem proběhly v tak trochu jiném časovém intervalu. Snímek našeho jezevčíka porcujícího malého králíka vznikl v červenci 2014 a rychlý záběr likvidování napůl mrtvého čmeláka až druhý měsíc letošních prázdnin. Neskrýval svou oběť ani při rozčtvrcování králičí lebky. Nechal se obdivovat na zeleném koberci provizorními VIP hosty. Věděl, jak je ještě více překvapit. Spolknutí celého zbývajícího těla byl zaručený způsob, jak je naprosto odrovnat.





Jägermeister ve svobodném duchu

12. října 2014 v 10:15 | Leri Goodness |  Mozek na talíři
Obyvatelé vesnic nefandí uspěchané době ve velkoměstech, kde musí čekat na správnou chvíli, kdy ze semaforu vytlačí pekelného ďábla zelený hipster, co oroduje za mír.
Každým dnem stráveným na venkově se utvrzuji v přesvědčení, jak moc jsou tu zdejší lidé přívětiví a drží pospolu. Výřečnost s humorem zde vytváří silnou vrstvu opiátu, který vykouzlí na všech zubatý úsměv a vyvolá záchvaty smíchu. Prostranství okolo rybníku je poseté sousedskými domy s grunge fasádou, co si toho hodně pamatuje a já se bezstarostně procházím po boku s mým malým jezevčíkem ve vlasech trávy, jejíž afro trochu nepřiměřeně přerůstá, alespoň co se týče mého vkusu. Při návštěvě několika starých známých z babiččiny strany společně s tetou Hankou, mě příjemně překvapila jejich vřelost a typické vesnické uvítání, které zahájil posed kolem malého stolku a německý skleněný přítel baňatého tvaru, jehož jméno "Jaggermaister" apeluje na svolávání divočiny.
Jeho alkoholovou duši přemístily ruce ostatních do malých panákových skleniček, se kterými jsme si slavnostně připili na zdraví a na moje úspěchy na nové umělecké střední škole. Pozdější rozhovory vybírající si témata z loterie, probíhaly v nádherném pozitivním duchu, do kterého se zapojila ústa všech zúčastněných.
S anarchysticky uvolněnou hlavou jsem poskytovala jejich nažloutlému psíkovi poctivou krční masáž, díky které mu spokojeností padaly oční víčka jako filmovým klapkám. Když hodiny ztratily odpolední patnáctku ze svého koláčového vnitřku, rozloučili jsme se s nimi a na zpáteční cestě nám ztěžkly ruce vlivem zaplněných košíků s jablky, které nám darovali.
Vždy pro mě budou vesnice únikovým azylem před poblázněnými ulicemi ve velkoměstech, nadrženými obchody, kterým množství zboží přepadává přes regály, nervózními davy lidí a romskou nekultivovaností, co už celkem dost hýbe se světem.



8# Flower with insects

10. října 2014 v 19:13 | Leri Goodness |  Když tvořím...
Od začátku srpna 2014 jsem se dlouze zabývala kresbou detailu květu, na kterém seděla včela a dva motýli. Výkres je malován z fotografie v mobilu. Pestík květu mě zabral zhruba 3 dny, poté došlo na všechen hmyz, a až pak teprve na okvětní lístky, stonek a celkové pozadí - proto není divu, že se toto mé dílo dostalo tu správnou podobnost až na konci téhož měsíce.

Tento výkres jsem nazvala: Flower with insects



Mizernej pobrukávač

5. října 2014 v 18:19 | Leri Goodness |  Mozek na talíři
(Psáno 4.7.2014)

Poslední dobou si stále něco prozpěvuju a pobrukuju, i když jsou mé kvality mizerného zpěváka snad horší, než ty, které hrdě předvedli jedinci ve hvězdné pěchotě. I přes všechnu intonační šílenost, mi můj kazící doprovod při poslechu oblíbených skladeb pomáhá a inspiruje, když maluju. A když už se dostavila velká chuť začít vyřvávat nějaké ty chytlavé texty od Mandrage, či Rybiček 48, pečlivě jsem si zkontrolovala, zda vchodové dveře terasy drží slovo a jsou zavřené - teprve pak moje hlasivky mohly předvést stupidní monotónní vystoupení pro imaginární diváky. Vypadá to, že léto si začíná hrát s naším tlakem a ďábelsky přivádí do vod sinice. Čas od času mě někdo inspiruje svým uměním, ať už se jedná o amatéry, nebo o akademické malíře. Malá vodovková malba krajinky s drze ukradenou identitou stejně vypadajícího pohledu, bylo čerstvé dílo, které patřilo jednomu kostelníkovi. Obrázek se mi opravdu líbil, a tak jsem mu jeho výtvor plnohodnotně pochválila. Tvářil se mírně potěšeně, což symbolizovalo, že si nemyslel, že se štětci, trochou vody a vypouklými čtverci naplněnými barvou, dokáže tak dokonale pracovat. Těžko říct, jestli si uvědomil i pod vší vrstvou nikotinového opia v plicích, s dlouhými vousy vypůjčenými od samotného Ježíše a sarkastickým křížem na županu, že má talent. Dnem i nocí se snažím oprostit od zbytků poškolských psycho-ozvěn a naštěstí moje paměť vymazává vše, co se dá.

* - Stále jsem si kladla otázku, co je to umění, jak by se mělo jinak charakterizovat, jaká definice by mu náležela...ale zhruba před dvěma dny pod širým večerním nebem mě něco napadlo. Označení podle mých pocitů bylo na světě:

- Co je to umění?: "OBRAZOVÉ VYJÁDŘENÍ MIMOSMYSLOVÝCH VJEMŮ".



Some flowers for dreamer

3. října 2014 v 19:29 | Leri Goodness |  Z00M
Letošní červenec se nesl v duchu šumavských krás, na kterých se podílely šlachovité listatné ruce přírody plné kreativity a elegance. Vlasy luk se skládaly z květinových vlasců, jejichž odrůdy se značně lišily. Nepatřím mezi fanatické zachycovatele imortelek, ale tyto mnou pořízené snímky pro mě mají nějakým zvláštním způsobem dost relevantní fascinaci.