Undergroundová voda

7. prosince 2014 v 18:50 | Leri Goodness |  Mozek na talíři
Hlas z telefonu mě přišel neobvykle dětskej. Skoro jsem si myslela, že mluvím s desetiletým dítětem...A pak mě došlo, že mluvím s mým Já...chtělo by to sprchu.

Uchvátané předvánoční nakupování, co vyžírá poslední zbytky zdravých nervů a přisává se na tělo jako slabě působící vteřinové lepidlo, katastrofálně mává s mými pocity o úvaze nad tím, kolik lidí se za den vystřídá ve velkoměstech s prosebnou tohou po sehnání těch největších slev. Imaginárním rozbitím rušivých elementů jsem odsunula realitu stranou a myslela jen a jen na sprchu s krystalově průzračnou horkou vodou, kam mé nohy automaticky zamířily. Dokonale klidnou atmosféru, kdy pramen H20 pracoval na odplavení nečistot z kůže, začala narušovat můra, která opakovaně narážela hlavou do rozsvíceného světla, jako feťák trápící se z nedostatku heroinu. Stékající kapky si braly vše, co na mě za celý den přistálo a svoji snůši odpadu dovážely klouzáním po mramoru až do odtoku k otevřené zátce.
Jelikož jsem se ocitla v koupelně na naší chatě, ani mě nepřišlo nenormální, když mé oči spatřily nažloutlý undergroundový nádech vody, jelikož se splavuje z polí, a proto si jinak její nekalnou pitnou konzistenci nosím ve flaškách od Coca - Coly.

,,Tvůj mozek nemá kyslík, přestaň mu v tom bránit!"
,,Když on si ho bere sám"...

S chladnou hlavou přiznávám, že se moje občasné myšlenkové splíny čas od času snažím umrtvit pomocí zakázanýho ovoce, i když vím, že to není způsob, kterým bych se jich zbavila. Neznám recept, který by zapříčinil jejich zkázu. Kéž by stačila hrstka vody, co bych si šplíchla do obličeje, probrala moje podzemní přemýšlení a bylo by mi fajn, vyjímečně...podobně jako starým herákům, co zatvrzele přesvědčujou malý začínající děcka, co chtějí pokračovat v jejich šlépjejích, že když si poprvé píchnou fet do žil, je to jako kdyby prožili poprvé orgasmus....jak naivní, heh.

Undeground je tisíckrát lepší než nějaký podělaný drogy. Člověk se může líně vyválet v hnusných negativních sebedestruktivních pocitech a nakonec z toho vyvázne docela dost dobře naladěnej, protože vyhraje nad pár užírajícími démony, co ho tak dlouho deprimují.






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ang Ang | Web | 7. prosince 2014 v 20:37 | Reagovat

Ono není underground jako underground, že.
Ahh, já ti nevím, on ten mainstream někdy není tak špatnej.

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 7. prosince 2014 v 21:32 | Reagovat

[1]: Tady vůbec o mainstream nejde.

3 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 10. prosince 2014 v 22:55 | Reagovat

Občas je realita tak hustá, že ji nedokáže rozředit ani ta nejvřelejší voda. Pak mi pomáhá jen poznámka mé kamarádky: neboj, bude hůř :-)

4 Sid Sid | Web | 11. prosince 2014 v 19:11 | Reagovat

Veil´icehezky řečeno

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama