Vepsáno v kartách

12. června 2015 v 19:28 | Leri Goodness
Jednou jsem nahoře, podruhé dole,
tam, kde se topím, mě říkají "Vole".

Kaluže psí močoviny...nikdy bych neřekla, že ti budou tak moc podobný. Říká ti něco pH?...Máš problémy co ty blbko, máš s tím problém! Těch označkovaných rohů je tu dost, kde že jsi, kde že tě mám hledat?..
Až vyschneš, dej mi vědět.

Ty kořínky rychle vytrhneš, nejřív bych vzala ty spodní, peroxid udělal s tvým pigmentem svý, no pak ty horní, k těm se tvé ego chovalo šetrněji.

Však co si budem povídat, vlasy jdou samy o sobě dobře vyškubnout.

Chytám se za hlavu jak po požití LSD,.. Šeptáš mě do ucha?,..jo šeptáš, speciálně při mlhavým rozbřesku rána, mžourám skrz víčka, který odmítají roztáhnout oponu - a to je přesně ta chvíle, kdy se člověk cítí jako čerstvě narozenej a neohrabanej králík. Možná jím fakt je - v myšlenkách určitě.
Sedím na zmuchlaným povlečení - jak já to sakra přes noc spím (smích)!, asi prožívám lehce iritující sny, nebo se snažím (pod)vědomě zabít vlastní nepřátele.

Vzduchem letí střelný prach,
hádej Bože, kým se stane vrah.

Ale ano, stalo se to - jednou ta chvíle, ty stavy musely přijít. Všechno je vepsáno v kartách, co nejdou pozměnit, protože neexistuje fix, kterým lze psát na jejich strukturu papíru.

Kloužou jak lino, svině.

Často se cítím neskutečně silná, až se mi udělá špatně z vlastního bytí. Kapka v oceánu je přece každý z nás, každý člověk na zemi, ale mě...mě darovali poslání. Těžko lze specifikovat onoho štědrého svatého, svatou, já se v jejich jménech nevyznám a to se s nimi chci tak moc předčasně setkat tváří v tvář.

,,Čau Petře, byls to ty kamaráde?....Sem si říkala, žes mě odtamtud vytáh za nohy...jsem cítila takový nepatrný škubnutí a pak..pak(?) zmizela...bys věděl, jak šílený, to tam bylo, prostě...asi ani tady to nedokážu přesně popsat, nebrali mě...já je jo, ale...no dobře...spíš jsem brala herák".

Jsi něco víc, stoupni si před zrcadlo, ta hrdost všechny ohromí, musíš se ale narovnat jako, takhle to je děsné, přece nechceš vypadat jako somrák, těch je už dost na to, aby vznikali další. Buď výš, buď nad věcí, jdi na nejvyšší stupínek a pracuj do roztrhání těla.
Andělé tě za utrpení odmění.
Jasně, tebe,...
...tebe, velká kapko v malém oceánu.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Večerda Večerda | Web | 13. června 2015 v 17:11 | Reagovat

Jo.

2 slunecnyden slunecnyden | 13. června 2015 v 22:45 | Reagovat

Wau. Nechtělo se mi to číst, fakt ne, není to můj styl, ale ten článek, jak kdyby mě pořád přitahoval. A dole reklama - vylož si karty na rok 2015. Wau. Dobrý. Zatraceně.

3 Ježurka Ježurka | Web | 14. června 2015 v 14:10 | Reagovat

Zajímavé čtení, opravdu to jednoho vtáhne a musí to dočíst, i kdyby neměl čas. :-)

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 14. června 2015 v 21:56 | Reagovat

Karty nejdou přepsat.
Ale my, falešní hráči, máme srdcové eso v rukávu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama