Odkaz jako cíl

25. července 2015 v 18:21 | Leri Goodness
Ach ta malicherná zažitost pojící se s přesvědčivým názorem, že smrt je konec - naopak: smrt je začátkem života a život je začátkem konce, co si lidstvo stanovilo - ve skutečnosti NIC nekončí. Jediné, co odevzdáváme při chvilkovém odpojení od vesmíru, je naše schránka.
Jsem se svojí přepravou do jiné dimenze natolik smířena, že bych dokázala přijmout svůj odchod třeba právě v tuto chvíli, jestliže by můj čas pobytu na této planetě vypršel. (A pravděpodobně by můj mozek už nestihl zpracovat následující názory a tento článek by navždy zůstal otevřený...).




Nikdy mě neděsila vlastní mimotělní přeprava, tak jako stáří. Období, kdy se nám začínají ucpávat cévy, které se následovně záměrně šourají a odevzdávají nervové soustavě vzkazy obvykle pozdě. Chování se rychle stane dvojčetem dětského uvažování, nepodstatné záležitosti hrdě obsadí první stupínek a vlivem nedostatku vnitřní síly nás budou obskakovat naši nejbližší.
Má soběstačnost obsahuje příliš silné kořeny na to, abych dovolila druhým manipulovat s mými končetinami. A to je jeden s mnoha důvodů, proč nemám zájem poznat podstatu senilismu. Jediné, o co usiluji, je najít spřízněnou duši a zanechat po sobě odkaz - ať už v podobě citátu, myšlenky, knihy, či obrazu.

,,K tomu, aby se odkaz přidával z generace na generaci a dokázal oslovit ostatní i po mnoha letech, se musí pojit s něčím zajímavým, až mrazivým. Dílo se stane pravým odkazem v případě, že má osud autora v kartách vepsanou tragédii. Když jsou lidé šokovaní, mají větší schopnost přilnout k očarování nějakého neznámého umění, i když mu ve své podstatě vůbec nerozumí."


Jestliže umělec odejde mladý, jeho odkaz nabyde dvakrát tak větší hodnoty, než když odejde starý. Tady však nejde o věk, ale o ten šok, o tu ránu momentu, kdy se čas imaginárně zastaví a dotyčný se stane nesmrtelným.



Jednou Vám tu něco nechám.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 sabča sabča | Web | 25. července 2015 v 18:53 | Reagovat

super blog, zvu tě na svůj :D

2 Girl Online Girl Online | Web | 25. července 2015 v 18:57 | Reagovat

Jsem neskutečně ráda, že jsem narazila na tvůj blog. Článek mě doslova "uhranul" nemohla jsem se od něho odtrhnout. Velice zajímavý názor. Já nad smrtí a co bude po ní uvažuji tak často, až si připadám sama sobě nenormální, ovšem na druhou stranu je to tak diskutabilní téma, že odolat jen těžko. Ta část kde píšeš, že pokud umělec odejde mladý, jeho odkaz nabyde dvakrát tak větší hodnoty, než když odejde starý... neskutečná pravda, a já s tebou souhlasím. Moc hezký článek , určitě tu nejsem naposledy ;)

3 Iris Iris | E-mail | Web | 25. července 2015 v 21:30 | Reagovat

Mladý člověk musí žít.....prostě musí...

4 May May | Web | 26. července 2015 v 7:42 | Reagovat

Taky se těšim na posmrtnej život. Akorát doufam, že maj v pekle obchod s hudbou, jinak nevim co budu dělat..
A stářím je potřeba projít se ctí. Nikdy nebudu chodit o berli a nebudu se šourat šnečím tempem. Iggy Pop byl ještě v 65 namakanej. Jaká to inspirace.

5 Alfa Alfa | E-mail | Web | 26. července 2015 v 10:43 | Reagovat

Při čtení článku mě začala napadat taková myšlenka, jestli není stáří a vše zlé s ním spojené trestem za to, že jsme v životě nic pořádného nedokázali. V kontextu s tím, že kdyby ano, pak bychom už nejspíš byli dávno po smrti a v jiném světě, protože to, proč jsme zde přišli, už jsme si splnili.. jen úvaha. :)

6 valin valin | Web | 26. července 2015 v 11:53 | Reagovat

No co to je Lori? To vypadá jako memento namaluji obraz a zabiju se. Na té fotce vypadáš velice smutně. Jestli máš nějaké trápení, věř, že všechno časem přebolí a stáří se neboj. I to patří k životu a vše má svůj čas, nic není třeba uspěchávat... ;-)

7 Ježurka Ježurka | Web | 26. července 2015 v 15:20 | Reagovat

Taková krásná mladá žena si musí přece život užívat, ne? Na tyto myšlenky máš času dost. Jen abys nedopadla, jak ten starý profesor z filmu Škola základ života! Ten si zase stále jen "vylepšoval" v hlavě pohled na svůj pohřeb. Já jsem stará, ale stále se mi ještě chce žít a tak se snažím, aby ten můj život ještě za něco stál! Tak do toho! :-)

8 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 26. července 2015 v 18:56 | Reagovat

[3]:...za předpokladu, že mu osud nepřichystal něco jiného.

9 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 26. července 2015 v 18:57 | Reagovat

[5]: Ač tomu tak není, je to dobrá úvaha, každý to pojme jinak samozřejmě. :)

10 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 26. července 2015 v 18:59 | Reagovat

[6]: Možná to tak může působit (ostatně poslední věta v tom jen utvrzuje, ale není tomu tak). Nedá se říct, že jde o trápení...a to, co mi "sedí" v hlavě, čas nevyléčí. :)

11 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 26. července 2015 v 19:00 | Reagovat

[7]: Něco jiného je užívat si život a něco jiného se o to pokoušet. Přesto moc díky za komentář. :)

12 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 1. srpna 2015 v 22:32 | Reagovat

[4]:
Šnečí tempo?
Vždyť i čas má svůj čas.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama