Rovné uličky? - Ne, raději odbočím

20. července 2015 v 21:20 | Leri Goodness |  Mozek na talíři
Div by jim oči z důlků nevypadly do toho fresh blafu, co jim přímo pod nos přinesl číšník. Jen jsem hodlala projít kolem nich, kolem místní pizzerie, jenž se nachází ve městě, kde žiji...(?).

/Dejcháš přes plynovou masku ty smažko!/

Asi jsem si dovolila hodně, když mé ego nuceným nezájmem procházelo kolem hltajícího "obecenstva", které sedělo venku před restaurací.

/Baf! Nezapomeň se předčasně leknout./

,,Jdu rychle, nohy napínám jak žirafa, vážně mám ty hnáty bez kostí, bortí se, jako moje pubertální úzkost - roste jak hormony nácky...ten podělanej hlas v hlavě, zžírá tvoji podstatu a ty se ho snažíš ještě rozmnožit a tajně mu podstrkuješ antidepresiva."

,,Umrznu víš, já tu prostě umrznu, zkoprněla moje pošetilost nad nadějí, že mě nebude vadit, když projdu kolem pár lidí. Tak nějak jsem to přecenila. Za rohem to bude v pohodě. Už jen kousek...jo kousek.....
.....tyvole ať už tam jsem!"


Loser - vymahač ocenění

Jednoho dne jsem si řekla: ,,Buď se budu donekonečna užírat tím, že na mě všichni čumí, nebo si to budu prostě užívat".
A tak zvítězila druhá možnost.

Víte...ono jít stále rovně není nic dobrodružného. Pořád se vám nabízí pohled na uši všech zúčastněných ovcí a jejich přerostlé, "dečkou" obrostlé zadky. Máte vysokou šanci, že budete doknekonečna zakopávat o kopyta ostatních zhypnotizovaných družek, a tak si těžko najdete své vlastní místo. Navíc, cesta, jenž je všem předepsána, nemění směr, tudíž půjdete stále a stále po rovince, protože zahnout doprava či doleva, je přece "abnormálně riskantní".


A nakonec začnete umírat v iluzi faktu, že ztrácíte toho, kým ve skutečnosti jste.


Nevýhoda střídá druhou

Neodvážím se upřesnit procento, jenž by vystihovalo, kolik potencionálních jedinců je schopno sejít s cesty. Jsem si však jistá, že to nebude ani těch padesát. Ono vydat se vlastní trasou není nic lehkého, zvlášť když vaše tenisky objímají vyčnívající kořeny stromů, nebo "chytře posazené kameny". Pak se několikrát ukopnete, vyrazíte si zuby a nebo hůř - něco si zlomíte - ať už fyzicky, nebo psychicky. I duše je schopna rozpadnout se v půli.

Ale pořád to bude lepší, než být kopie amerických celebrit, neznámých uživatelů Instagramu, pro vás "hvězd", podle kterých chcete vypadat, zpěvaček, či modelek, jenž se proslavily jen díky svému vzhledu a nebo "umělců", kteří si na ně jen hrají.



Být sám sebou značí jediné: Získat víc šrámů, než přátel.
Jenže to budete VY.
VY a nikdo JINÝ.
ORIGINÁLNÍ, přesně takoví, jací jste se narodili.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 20. července 2015 v 21:54 | Reagovat

Hmmm. Ale někdy je lépe jít rovně, než jít v kruhu.

2 Illumináti Illumináti | Web | 20. července 2015 v 22:26 | Reagovat

wow
          such úvaha
      much selfie
                              very uličky
                    8-)  8-)  8-)  8-)  8-)

3 womm womm | E-mail | Web | 21. července 2015 v 0:46 | Reagovat

Sú šrámy nutné ak chce byť človek sám sebou? Možno sa stačí len obklopiť ľuďmi, ktorí Ťa akceptujú. :-P Inak je to veľmi pekne napísaná úvaha :)

4 Steeve X Steeve X | E-mail | Web | 22. července 2015 v 11:30 | Reagovat

Tahle úvaha se mi fakt líbila. Hlavně ty metafory, ty kameny a kořeny, fakt paráda :) Tenhle článek mi přišel srozumitelnější a s větší myšlenkou, než jemu podobné úvahy, co tak kdy čtu. Vlastně mně takové cizí "poetické výlevy" ani číst nebaví. Ale ty budeš vážně výjimka, po tomhle určitě :)

5 Mrs.BonJovi Mrs.BonJovi | 29. července 2015 v 1:52 | Reagovat

Tak to je vazne skvele. Sleduju te uz na instagramu a strasne se mi vzdy líbily ty popisky a tak jsem zavítala i na tvůj blog a vubec toho nelituji,mas muj obdiv! Určitě s tebou v tomhle souhlasim. Ja s tim mam jen nekdy trochu problem,kteryho se ale ,postupem casu,chci zbavit.

6 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 2. srpna 2015 v 14:06 | Reagovat

[5]: Děkuji mockrát za tvá slova, velmi mě potěšila! Také mám ještě mnoho nevyřešených věcí, ale začínám mít utkvělou představu o tom, že už se to nezmění.
Pokud někdy budeš mít chuť pokecat, můj fb najdeš v profilu. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama