Pár teček naslepo

21. května 2016 v 17:07 | Leri Goodness |  Mozek na talíři
Dvouměsíční jaro splňuje svůj účel a kráčí si poslušně v duchu přijatelného počasí. Koruny králů a královen ohýbá silnej vítr, kterej chce všem listnáčům - včetně smrků vytřást poslední rozum z hlavy. Příroda kolem je momentálně mnohem víc hipsterská, než jakejkoli vousáč kolem třicítky. A vypadá i líp.

Slíbily jsme si, že už to bude oukej.
Vzpomínáš?

Slunce taví svých milion hranolek, co dopadaj na všechny ksichty, který potřebujou opálení jako sůl.
Natahuju krk směrem k němu jak poslušná milenka a nechávám si ožehnout svoji porcelánovou kůži k nepoznání.
Marně.
Sedím vedle S. a popíjíme první dvanáctku, vytaženou skrz na skrz z tašky, jejíž obsah se slušně množí alkoholickým arsenálem. Slunné počasí nám procenta alkáče tlačí na pravou i levou mozkovou hemisféru, abychom neměly potřebu přemýšlet.
Teď se zrovna domlouvá s mým temným zákoutím.
(,,Nech jí teď na pokoji brácho, ona potřebuje myslet na míň filozofický záležitosti, radši si bude představovat,
jak to s někým dělá..je jenom člověk...pozemský záležitosti jí nejsou až tak vzdálený).




Druhá 12ka se potkává se snídání i obědem.


Oči konečně přestávají pozorně sledovat příkazy.
Jsou to psi v želatinový podobě,
ale čas od času se vzdávaj celý svý funkce.
Funkce toho, že upínaj panenky přesně tam, kam mozek řekne.
Už to neudělaj.


Lavice pod námi neplní tu podpíračskou práci, nekoriguje nás, jestli se nakláníme,
nebo jen tak nepřítomně plácáme jazykem o patro. Plac je v pohybu a my jsme herci na volný noze.
Kropíme parčík přebytkem piva, jehož krásu tak nekultivovaně obtěžujem.
Nehnojíme rostliny, jen je bezcitně umrtvujem.
Pod svahem teče potok, něco si pro sebe šušká, šeptá si,
jaký ztracený existence rozebíraj vlastní životy a s nezájmem pokračuje v činnosti.


3 12ka v tahu.


,,Víš...dneska při češtině mě něco...napadlo. Prostě...jsem si představovala, jak si pálím cigáro o hrudník.
Dělalo mi to hrozně dobře", podotýkám spontánně a s upřeným pohledem do nekonkrétního místa se směju.

,,Neřeknu ti na to, že to není normální...Jen si dávej pozor. Jsou to jizvy na celej život".


Já vím.


Nechci si zdobit Hennou celý tělo, stejně si lidí užívá příliš málo a po měsíci je zase opustí.
Potřebuju něco, co mě vydrží dýl.
Zarudlý mandaly,
výpověď duše,
niternou konverzaci...

Pár teček naslepo.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Fredy Fredy | Web | 21. května 2016 v 18:23 | Reagovat

hezké :-)

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 21. května 2016 v 18:57 | Reagovat

Pár teček naslepo = brailovo písmo?

3 Ježurka Ježurka | Web | 21. května 2016 v 19:33 | Reagovat

No, něco podobného bych nemohla napsat. Pivo pro se pro mne vařit nemusí. Tudíž je jasno. :-(

4 Just Blaze Just Blaze | 22. května 2016 v 11:03 | Reagovat

Skvělý ;-)

5 stuprum stuprum | Web | 22. května 2016 v 16:16 | Reagovat

Písmo jak ze škatulky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama