Dekadentní krysy

24. června 2016 v 17:14 | Leri Goodness |  Shluk dvojčat
Brečím jako dítě v plence,
přepadá mě dekadence.

Nedostatky v hlavě skučí,
kdo je ta, co se je učí?

Už nevnímám, nevnímám, co se kolem děje,
z únavy se hlásek potutelně směje.
Pobídl mě skočit z jedný zlatý věže,
kde že ta ulice je, kde že?



Ref: ,,Kdy nadejde ten den?,
až se půjde ven?,
až se krááásně, krásně rozední?
Prej se na to strašně těší,
ti, co úzkost v sobě řeší,
chtěj se pustit volně z věží,
zbavit srdce dá se stěží".



Jen mi řekni, řekni,
zda ti bude líp?
,,Asi jo", podotkl a jen tak píp.


Brečíme si, jsme tak tencí,
propadáme dekadencí.

Bojujeme s větrem v sobě,
prstem hrabem v cizím hrobě.


Už nevím, nevím,
kdo je majitel všech ran,
co se cítí jako pán.
Den co den teď vnitřně vadnem,
co když z věže jednou spadnem?...


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 A. A. | Web | 24. června 2016 v 17:48 | Reagovat

jsi dobrá:)

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 25. června 2016 v 15:58 | Reagovat

Zavři svoje dekadence
mezi hrnce do kredence.

3 Mad Hatter Mad Hatter | E-mail | Web | 26. června 2016 v 22:07 | Reagovat

Nádherný :-)

4 stuprum stuprum | Web | 29. června 2016 v 5:11 | Reagovat

Dekadent je rozpadlík!

5 ANNihilation ANNihilation | Web | 1. července 2016 v 6:06 | Reagovat

I písničky? Fakt? :) (Nahraj to a hoď na blog. :D Asi ne, co?)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama