Buďme otevření novým věcem!

25. července 2016 v 18:45 | Leri Goodness
Mnoho z nás má chuť zkoušet nové věci, pustit se bezhlavě do bláznivých nápadů, které vznikly v našich vyšinutých hlavách - buď z vlastní iniciativy, nebo např. s pomocí přátel.
Často se však nabízí otázka - proč z toho většinou sejde a proč automaticky couvneme?...


Bráníme si

V dnešní době nosí lidi silnejší masky, kolikrát mám pocit, že ze sakra silnýho neoprénu. Chodíme mezi sebou se štítem na hrudníku, který vypovídá o našem životě - dočteme se na něm, kdo vlastně jsme a kdo jsou ostatní, dokonce se zde najde i pár odtajněných přání, či odchylky naší pravé povahy, ale vždycky se tam najde informace, co je tak trochu zkreslená - a co je zkreslené, je mnohdy zvýrazněno tučně, protože představuje aspekt, jehož bychom chtěli dosáhnout.



Např.:
,,S každým jednám narovinu" - avšak ve skutečnosti je tomu tak, že třeba dotyčný jedinec nedokáže říct rázné ,,NE".



Ale proč se stydět za své pravé Já a vytvářet o sobě iluze, když se jeho podstata dřív nebo později stejně projeví?
Překážíme si, zakopáváme o své i cizí paty, z nichž vyrůstá masivní překážka, na jejíž zboření je někdy potřeba víc než jeden člověk, pokud se vytvoří hromadně.


Překážky za vážky


Přišel čas, abychom si nalili čistého vína...i když mám pocit, že v něm stejně plave nějakej bordel.
Dokážete spočítat, kolik překážek s sebou nosíte?...
Je to neomezené, dávám vám volnost, tudíž nebudu udávat limit, protože je pofidérní.

Nejsnadněji to poznáme podle toho, jak reagujeme na určité situace - právě tady se ukáže, jestli se dokážeme přizpůsobit něčemu novému, rozhodnout se během několika minut a přistoupit na bezmyšlenkovitý plán, o němž nemáme ani tu nejmenší páru a netušíme, jak dopadne...
Tím nechci říct, že se domluvíte s partou přátel na tom, kdo dřív vyzkouší párno, nebo kdo první nalačno vypije vodečku apod. koniny...

Ale co takhle si vyjet pryč do neznáma a nic složitě nepromýšlet?...zakempit, kde se nám zlíbí, být vzhůru dle vlastního gusta, roztancovat se s přáteli na nejpraštěnější song, co však k smrti milujete, navštívit vytoužený místa, poznat jinej kraj a.....zkrátka být.
Být, vnímat a přestat se alespoň na chvíli zabývat tím, co je a co není racionální?
Vždyť na tom nesejde...točit se kolem logiky, z toho těžkne hlavinka, no ne? xD



Změna mysli nadlehčí překážky, co se rozpustí ve křídla vážek.
Zkuste to, třeba jen na chvíli...není nad to si to tu co nejvíc užít.
Až budeme jednoho dne ležet na smrtelné posteli,
bude už pozdě na poznávání.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 25. července 2016 v 19:08 | Reagovat

Pěkné

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 25. července 2016 v 21:57 | Reagovat

Nejhorší z překážek je hadí příkop.

3 Petra Petra | Web | 26. července 2016 v 10:41 | Reagovat

Tak to je skvěle napsaný..a pravdivý!

4 Molly Molly | Web | 26. července 2016 v 16:31 | Reagovat

Pravdu díš. Moje překážky na mě působí zároveň jako pohon právě pro to, abych udělala něco nezvyklýho, když už cejtim jak moc si sama v něčem bránim.

Takže i ony maj svý světlý stránky, možná :)

5 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 27. července 2016 v 15:05 | Reagovat

Já myslím, že tohle je ryze o charakteru lidí- tedy to vnitřní pociťování našich překážek.

Já si třeba neumím představit, že bych neplánovala. Vím, že akci do který bych se pustila a neměla o ní zdání bych si nedokázala pořádně užít i kdyby dopadla podle ostatních sebeskvěleji. Tím neříkám, že jsem suchopárný nudný jedinec.
Na rozdíl od mých svéhlavějších vrstevníků, jsem se už mnohokrát pustila do opravdových šíleností o kterých se jim prakticky ani nesnilo, protože si to prostě neuměli představit. Vymyslet. Naplánovat :-D I dobře odhadnuté a naplánované věci mohou být neuvěřitelně zábavné. Je to ale věc charakteru. Nic jiného. Vím, že někdo by to takhle nedokázal, proto to nikomu nediktuji jako jediný, "správný" směr :-D

Souhlasím s tím, že lidé se prostě bojí- a mnohdy jsou to jen jejich vnitřní démoni. 8-)

6 Iris Iris | E-mail | Web | 28. července 2016 v 14:37 | Reagovat

Možná bych to zkusila, vyjet jen tak, ale kdybych asi neměla dítě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama