Ve vlastní režii

8. července 2016 v 18:04 | Leri Goodness
Sotva začaly prázdniny a já se během prvního týdne nedokázala plně aklimatizovat. Podobně jako ryby, který šoupnou do jinýho rybníku s čistší vodou, přičemž ony jsou zvyklý na ten svůj zaneřáděnej kutloch. A pak chcípnou.
Mě sice nejde o život, ale o princip. O princip toho, jak moc člověk začne uvažovat nad vším, když má volno přes šedesát dní.


Vracím se do starýho vlaku, kterej jsem v roli průvodčí napříč minulostí zanechala osudu někde na holý pustině. Neodpustil mi to a teď zneužívá každý volný chvíle. Koly mi přejíždí po pravým zápěstí, rýsuje se na něm růženínovej přechod pro chodce a jedinej, kdo po něm přejde, budou moje prsty, co stěží zachytí prameny krve.
Je to něco jako BDSM, ale tvrdší, tak přidej na tempu chlape, máš s sebou haldu nářadí, jak mě totálně odrovnat. Snad mě nerupnou nervy a nepředvedu svojí verzi...


Je lepší bejt rychlejší, než jen rychlej.


Komedie se rozrůstá, běží samovolně jak gepard po savaně a já se z antilopy měním ve lva. Už jen kvůli tomu, že chci mít všechno pod kontrolou. Mý ruce pracujou tak jak pískám, jsem na ně jak Hitler na Židy a ony poslušně plní rozkazy.


Můžeme si celej život řídit sami, pilovat vlastní dovednosti a dělat cokoliv, co chceme a hlavně - to, co nám přijde správný. Ostatní Vám vždycky milerádi řeknou vlastní (podle nich) jedinej pravdivej názor o tom, že vulgarita sráží IQ, že chlast morduje játra, že cigára si rády dělaj z plic popelníček atd atd.
Upřímně, ono nic není úplně bezchybný, většinou se jako na potvoru objeví nějaká překážka, co se náramně baví z naší reakce - teda podle toho, JAK zareagujeme.




Nikdy si nepřivlastňujte cizí osobnost, která by překryla tu vaší.
To byste pak hráli maketu toho druhého.


Pár let zpátky jsem doslova obdivovala lidi, kteří stále pracovali a neuměli si odpočinout - a najednou mám pocit, že i mě tenhle workoholismus vyhovuje. Akorát neznám hranici, což je pro mě spíše výhra, než problém.



Pokud máte sny a to jakékoliv - makejte na sobě.
To je jediná rada, se kterou na vás můžu apelovat, nebo se vás snažit povzbudit, pokud nevíte kudy kam.
Každý z nás to má v hlavě nastavené jinak a je pouze na nás, jak si to tam "přepneme" a přehodnotíme určité faktory.
Jde jen o myšlenky, haldu myšlenek, z nichž může vzniknout něco velkého.



Osud máte ve vlastní režii - tak na to nezapomeňte.




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 8. července 2016 v 19:04 | Reagovat

Během uplynulých x měsíců jsem se nedobrovolně stala workoholikem. Vycucávalo to ze mě životní energii. Moje práce mě baví, nerada bych měnila místo působení. Ale jak jsi moc dobře řekla, svůj osud mám ve vlastních rukách. Takže pokud by se nic nezměnilo a já měla opět být workoholikem, budu znovu začínat v jiném místě. :-)

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 8. července 2016 v 19:28 | Reagovat

Jde-li řeč o starých vlacích, tak přemýšlím, zda je lepší být brzdařem (Premzařem) nebo výhybkářem.

3 Eliška Eliška | Web | 8. července 2016 v 19:39 | Reagovat

Hezky napsaný!! :-)

4 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 8. července 2016 v 19:41 | Reagovat

[3]: Moc děkuju! :)

5 Frána Frána | Web | 8. července 2016 v 22:20 | Reagovat

Člověk hlavně musí umět hrát svůj život podle sebe. :-)

6 shira-elizabeth shira-elizabeth | E-mail | Web | 8. července 2016 v 22:34 | Reagovat

Když se člověk chce změnit (podle sebe), bude pak stále sám sebou??
Mám ráda tvé myšlenky.

7 Anita Barrasa Anita Barrasa | E-mail | Web | 10. července 2016 v 12:46 | Reagovat

Snažím se jít si za tím, co opravdu chci já, chci si splnit své sny, i když se některé zdají býti nereálnými, ale je potřeba na nich pracovat a nevzdávat se, protože je jasné, že všechno nepůjde tak, jak si představujeme... Jsem zvyklá, že lidé si vždy najdou něco, co budou kritizovat a shazovat, taková už ale je česká povaha, takže nezbývá, než to ignorovat.

8 Bocian Bocian | E-mail | Web | 10. července 2016 v 15:30 | Reagovat

Veľmi dobrý článok! Hneď, ako som si ho prečítal, vstal som a začal písať. Uvedomujem si, že ak od života niečo konkrétne očakávam, musím na tom pracovať a nielen sa nechať unášať. Lenže v tomto horku a s mojou lenivosťou... :-D

9 Madame Luc Madame Luc | 14. července 2016 v 15:19 | Reagovat

Myslím si, že nejsem moc dobrej režisér, abych moje svény zvládl ukočírovat. Scénář je taky napsanej nic moc, asi špatnej dramaturg.

Musím říct, že občas mám období, když podlehnu pocitu naděje, kdy si myslím, že zvládnu všechno. Vzdávat se a zase se odhodlávat je moje rutina.

V mém případě je trošku těžší změnit priority, ovládnout svou osobnost, protože nemám vůbec jasnou představu o tom, kdo jsem. Není to puberta, není to žádnej výmysl, je to moje podstata.

Děkuju ti, Leri. U tvých článků se vždycky zamyslim nad spoustou věcí, který se ve mně někde schovávaj.

10 slunecnyden slunecnyden | 17. července 2016 v 18:06 | Reagovat

Máš pravdu .-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama