Komentáře

1 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 8. července 2016 v 19:04 | Reagovat

Během uplynulých x měsíců jsem se nedobrovolně stala workoholikem. Vycucávalo to ze mě životní energii. Moje práce mě baví, nerada bych měnila místo působení. Ale jak jsi moc dobře řekla, svůj osud mám ve vlastních rukách. Takže pokud by se nic nezměnilo a já měla opět být workoholikem, budu znovu začínat v jiném místě. :-)

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 8. července 2016 v 19:28 | Reagovat

Jde-li řeč o starých vlacích, tak přemýšlím, zda je lepší být brzdařem (Premzařem) nebo výhybkářem.

3 Eliška Eliška | Web | 8. července 2016 v 19:39 | Reagovat

Hezky napsaný!! :-)

4 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 8. července 2016 v 19:41 | Reagovat

[3]: Moc děkuju! :)

5 Frána Frána | Web | 8. července 2016 v 22:20 | Reagovat

Člověk hlavně musí umět hrát svůj život podle sebe. :-)

6 shira-elizabeth shira-elizabeth | E-mail | Web | 8. července 2016 v 22:34 | Reagovat

Když se člověk chce změnit (podle sebe), bude pak stále sám sebou??
Mám ráda tvé myšlenky.

7 Anita Barrasa Anita Barrasa | E-mail | Web | 10. července 2016 v 12:46 | Reagovat

Snažím se jít si za tím, co opravdu chci já, chci si splnit své sny, i když se některé zdají býti nereálnými, ale je potřeba na nich pracovat a nevzdávat se, protože je jasné, že všechno nepůjde tak, jak si představujeme... Jsem zvyklá, že lidé si vždy najdou něco, co budou kritizovat a shazovat, taková už ale je česká povaha, takže nezbývá, než to ignorovat.

8 Bocian Bocian | E-mail | Web | 10. července 2016 v 15:30 | Reagovat

Veľmi dobrý článok! Hneď, ako som si ho prečítal, vstal som a začal písať. Uvedomujem si, že ak od života niečo konkrétne očakávam, musím na tom pracovať a nielen sa nechať unášať. Lenže v tomto horku a s mojou lenivosťou... :-D

9 Madame Luc Madame Luc | 14. července 2016 v 15:19 | Reagovat

Myslím si, že nejsem moc dobrej režisér, abych moje svény zvládl ukočírovat. Scénář je taky napsanej nic moc, asi špatnej dramaturg.

Musím říct, že občas mám období, když podlehnu pocitu naděje, kdy si myslím, že zvládnu všechno. Vzdávat se a zase se odhodlávat je moje rutina.

V mém případě je trošku těžší změnit priority, ovládnout svou osobnost, protože nemám vůbec jasnou představu o tom, kdo jsem. Není to puberta, není to žádnej výmysl, je to moje podstata.

Děkuju ti, Leri. U tvých článků se vždycky zamyslim nad spoustou věcí, který se ve mně někde schovávaj.

10 slunecnyden slunecnyden | 17. července 2016 v 18:06 | Reagovat

Máš pravdu .-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.