Utopení (ne)viňátek

9. září 2016 v 17:52 | Leri Goodness
Prší.
Obloha vyprodává slzný kanálky, pláče a já mám její ponurou náladu ze srdce ráda.
Prší jen v mý hlavě, což má za následek rapidní pokles pozitivního pohledu na svět.
Soucítím se sobci stejný úrovně, trpělivě se snažím sama sobě dokázat vlastní právoplatnou existenci, a tak si otvírám šumivej sekt.


Lahvinka takřka nehmotné konzistence, co vám po první skleničce vytkne veškeré osobnostní chyby, ale po té desáté je bezmyšlenkovitě promine.
Je to přítel do nepohody, nejintimnější ústní kontakt a tichý posluchač - to on je mnohdy ten první, kdo skrz sklo slyší praskat naši duši...a poslední, co nás vidí bez špetky hrdosti.
Čím víc se napiješ, tím větší počet padajících hvězd uvidíš, spojíš se s dávno zapomenutým imaginárním kámošem, co za tebe lepil tvý smrtelný rány a zachránil tě...nebo, alespoň sis to tenkrát myslel.
Omyl, to ty si se zachránil před sebou samotným.


Znáš ten pocit, kdy jsi přesvědčenej, že máš pumpu na baterky?
Pár náhodných tlačítek na spuštění, zrychlení, zpomalení a gigantickej patent na restart?...jenže právě poslední z nich v mnohých z nás chybí.
Hrdlo flašek se stává vražednou propastí, vlastně jen díky mě, to mý pohnutý ego strká vybraný osoby dovnitř alkoholu a hrozí svou hloubkou, že jestli neodpustí Leri všechnu svojí vinu, kterou jí způsobili, bez milosti je vychlastá.
Valnou většinu z nich mý hrdlo automaticky zpracovalo, možná proto jsem loni málem chytla streptokoka.

Fotka:

Připravuju dokonalou vodní lázeň z hroznů, co vůči mý zubní sklovině působí zatrpkle, ale to je ten nejmenší problém.
Vzpomínám, vzpomínám na všechnu školní verbež, jejíž název nese jednoduché označení: SPLAŠKY.
Výstižné a dostatečně konkrétní na to, aby to poukazovalo na celou skupinu.


Nikdy se nebráním oslovovat tuhle prospěšnou koupel UTOPENÍ (NE)VIŇÁTEK, nechtějí se přiznat, ale jak já, tak oni moc dobře ví, že jim pytel s vinou náleží. Koukám na svý ruce, nehty zalézají daleko ke šlachám, místo nich se derou na povrch stimulační ostny, co se přizpůsobují každý oběti. Nervy přehazujou neutrony jak fotbalovej míč, jenž se brání sevření branky a rozrůstá se do stran. Oči se stěhujou ke spánkům, protože už s čelem nechtěj sdílet jednu a tu samou postel a ústa koketujou se zuby zipů. Mám to zapotřebí?!


Kvůli několika bezcenným kusům hromadě člověčiny, ze který si můžu vzít akorát tak bílkoviny, když je pozřu.
Z mozkovny mě vyrůstaj satelitní antény, asi budim dojem pořádně nabroušený kudlanky, která vědomě ukousává hlavy svým nejbližším.
Tak ať.


Není na to si přiznat, že v nás žije bestie s nepravidelnou potřebou prezentování se.
Učili mě, že se lidem nemá přát nic zlýho.
Copak je špatně, když některým exemplářům přeju, aby potkali sami sebe?


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sugr Sugr | E-mail | Web | 9. září 2016 v 18:22 | Reagovat

Když prší mám pocit, že se rozložím na milion částeček, které bolí, sklenička červeného vína není špatný nápad, místo tvého šumivého setku. Beru tvůj článek jako "návod", ano..., moc se mi líbí a přestože neumím být sobec (k mé velké škodě), věř, že bych měla též velké přání, aby někteří (stačil by ten jeden) exempláři potkali sami sebe! :-!

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 10. září 2016 v 9:31 | Reagovat

Jednou jsem řešil se Štefanem Takáčem filosofický problém:
"Co se stane, až Pišta potka Antipištu".
Zrovinka jemně mrholilo.
Mr. Holení je někdy mnohem horší než lijavec.

3 Smile Smile | Web | 10. září 2016 v 11:54 | Reagovat

Vždy, po přečtení tvého článku, se ve mě něc hne..
MM ♥

4 Nikki Allen Nikki Allen | Web | 11. září 2016 v 21:11 | Reagovat

No to je teda něco!
Osobně miluju déšť.

5 Miriam M. Miriam M. | Web | 18. září 2016 v 9:39 | Reagovat

Rozumím... možná až moc. Až zas bude pršet, venku i ve mně uvnitř, až mi zas bude zima víc než je zdrávo, sáhnu po lahvi jablkovice, co mám na stole - a uvidíme, co na mě vykoukne z jejího dna.
Jo, sobec jsem taky. Možná tím víc, čím víc je ode mě požadován altruismus doslova bezbřehý a absolutní.
Jen... obávám se, že někteří by to setkání sami se sebou prostě nevydrželi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama