Březen 2017

Po letech

31. března 2017 v 18:30 | Leri Goodness |  Shluk dvojčat
Jakou má současnost najednou znění,
když se vše během let tak nějak změní,
jak se pak stavíme k těm známým duším,
zády, či bokem, myslím si - tuším.

Co tehdy stačilo, je dneska málo,
ego si za tím naivně stálo,
tam, kde leželo pouti z oceli,
těžko se z ran samo zocelí.

V co jsme dřív věřili, zůstalo štěkem,
posvátný předměty odrůstaj s věkem,
po vzájemném souhlasu: ,,Budem se vídat",
začnem si odstup od lidí hlídat.

Věci, který furt vypadaj věčný,
začnou bejt životu nebezpečný,
pak se tak bráníme odlišným povahám,
,,stejně byl blbej", fandíme úvahám.


(psáno 16-17.1.17)

Fotka




,,MILOSRDNÉ LŽI" - vl. obraz (únor 2017)

24. března 2017 v 17:40 | Leri Goodness |  Obrazy mých vizí
V únoru letošního roku, kdy jsem si užívala jarní prázdniny, se v mé hlavě vytvořila další vize - a jak už název napovídá, jde o zobrazení s "neupřímným obsahem", konkrétně tedy ,,MILOSRDNÝCH LŽÍ".

(sololit, kombinovaná technika - akryl + tužka 8B, Únor 2017)


Portrét paní J. - leden 2017

19. března 2017 v 10:27 | Leri Goodness |  Portréty
První týdny v letošního roce jsem se domluvila s jednou známou, která je nejlepší přítelkyní mé babičky, a tak jsem k ní zašla domů a nakreslila jí. Chce to ještě vypilovat (ne každý má tolik výrazné rysy, tímpádem se hůře kreslí/maluje), takže se o její podobiznu pokusím ještě víckrát. :)

(Leden 2017, tužka 8B)

Fotka

Portrét Pana J. - prosinec 2016

12. března 2017 v 17:51 | Leri Goodness |  Portréty
Den před Štědrým dnem v minulém roce, jsem ještě stihla zaskočit do domova důchodců a nakreslit další portrét - tentorkát byl vybrán obzvlášť dobrý model, pan J., který byl pro studii anatomie jako stvořený. :)

/23.12.2016, tužka 8B/


Sněhová oprátka

11. března 2017 v 18:24 | Leri Goodness |  Shluk dvojčat
Ze sněhu bílého stává se oprátka,
kdo skočí výš, propluje za vrátka,
někteří zoufalci ze zvyku volají,
zda vlastní škrcení ke konci zdolají.

Nejeden z nás by dal za pouhý pocit,
kdyby svou ideou do prázdna procit,
propitým šílenstvím brát se sám za blázna,
myšlenka na smrt bývá spíš závazná.

Duše si lehá, tím nás hruď tíží,
smysly se obrací, k chlastu se sníží,
co nepojme Bůh, propiju vínem,
rány se vožerou, zahalí stínem.

Na dutou schránku padají vločky,
na cestu, kde pod vatou leží dvě kočky,
ulice usíná skrz tuhost zimy,
kdekoho doma přepadnou "rýmy".

Proč ticho křičí, přemejšlej - mysli!,
randím teď po boku nemocný mysli,
občas i usne a ošálí nervy,
žijou furt ve mě - ledoví červi.

/psáno 3.1.2017/

Fotka