Klinika snílků

15. dubna 2017 v 19:04 | Leri Goodness |  Mozek na talíři
Bláhově si myslel, že když uvidí padat hvězdu, jeho přání se mu splní.
Zanedlouho zjistil, že igelitka s laciným potiskem vín, krabička Marlborek
a čerstvě zabalenej gyros, mu udělá radosti víc, než naivně v něco doufat.
Ale přesto to nevzdal.
Ani já.


Měla jsem pocit, že mi na hrudníku přistála těžká větev, která však neměla odkud spadnout, přece jen jsem ležela na popraskaný matraci a měla střechu nad hlavou. Obličej mi balzamoval cigaretovej smog, dělal ze mě mrtvýho faraona s nápadnýma černýma linkama a přistával mi na koncích řas, který den předtím prohnala řasenka.


Přes můj nevýslovnej pocit selhání a povlak špíny, se můj rozum musel přenést ve vlnách. Záblesky paměti si celkem dobře
zafixovaly celou tu průpravu na dřevěný loďce, přes níž mi přesahovaly špičky conversek.
Pádlování mi bylo vždycky cizí, a tak práci odvedli zkušenější a tvrdili mi, že jsem se dostala mimo časoprostor.


Můj smích místo odpovědi začal slábnout, jakmile jsem viděla kusy androgynního přirození,
co si třeli o vnější stranu mýho dopravního prostředku, dokud v nich neulpěly několikametrové třísky.


Fotka



,,Zlato, děláme to za tebe, bojujem o tvý zdraví a vyháníme strašáky z věže. Prosím, nepouštěj je tam zpátky, když by se vrátili, přišli by v převaze", promlouvali ke mě skrz plechovej tón, co připomínal rozhlas v rádiu.



Dokonce se mi zdálo, že to myslí vážně, když za pár dní některý z nich umřeli na infekci a pomalu se rozplynuli, jako ranní hustá mlha. Byli mou oporou jen tehdy, pokud jsem jim říkala "mami".
Orgasmy téhož typu tu probíhaly denně, byla jsem zvána i já, ale pokaždý jsem odmítla, protože mi bolest v podobě zmasakrovaný intimní partie, nevytvářela žádný potěšení.



Po odmítnutí následovalo obvyklý hlasitý obvinění, že o svý strašáky nechci přijít.
Chtěla jsem, ale jinak.
Hráli jsme si tedy na vlak, přesně tak, jak znělo mý přání.
A protože jednotlivý vagóny musí bejt propojený, lidi, co stáli v řadě, do sebe postupně nechali vniknout ty druhý.
Byla to magie.


Fotka



Rituál kliniky snílků, znající podstatný způsob, jak zohlednit i ty nejtajnější a nejméně diskutabilní potřeby.
Nechat se vést a uvést do svýho podvědomí.
Přetvářet fantomy na anděly spásy, pocuchat jim křídla a obrátit je k obrazu svému.



Počet partnerů tu neznal omezení, snad jen přeměna sexuální orientace,
když už vás nebavilo klátit jedno a to samý pohlaví.
Jednou jsem takhle přišla i ke krásnýmu strništi, co ve mě evokovalo domnění, že mám cobainovský rysy.
Možná proto mám nutkání si opatřit kytaru a naučit se na ní hrát,
nanést na sebe tuny pánskýho sprcháče a vykoupat krk v toaletní vodě Huga Bosse.



Vytáhněte mě za ruce, že to není pravda!
Místo záchrannýho kruhu, se chytám další mořský vlny a ty to můžeš zastavit!
Uděláš to pro mě?



Můžu bejt pak vším a zároveň ničím, nicotností v ničem k ničemu, nebo jen stínem,
kterej bude dopadat tam, kam sám určíš.
Třeba se na všech těch pravidlech týhle okřídlený hry nakonec shodneme.
Platí?...


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 sugr sugr | E-mail | Web | 15. dubna 2017 v 19:26 | Reagovat

Jsem neplavec, mohu se i přesto přihlásit do Kliniky snílků?
Být stínem, který dopadne kam si sama určím...

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 15. dubna 2017 v 19:29 | Reagovat

[1]: Jistě, každý je srdečně zván. :)

3 Eliss Eliss | Web | 15. dubna 2017 v 19:35 | Reagovat

V té tvé klinice bych nejspíš dokonale zapadla... :-)

4 Siginitou Siginitou | E-mail | Web | 15. dubna 2017 v 19:53 | Reagovat

Do té kliniky bych hnedka šla :) Myslím že tam bych zapadla :)

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 15. dubna 2017 v 20:08 | Reagovat

Pádluji a voda se mění v krupičnou kaši.
Nemá z vás někdo, prosím, kakaový prášek?

6 Cíťa Cíťa | Web | 15. dubna 2017 v 21:35 | Reagovat

chlapec na začátku asi dobře ví, že lepší je fyzický potěšení než jen abstraktní toužení

7 stuprum stuprum | Web | 15. dubna 2017 v 23:04 | Reagovat

Modré oči mají víly!

8 Ortie Ortie | Web | 19. dubna 2017 v 21:41 | Reagovat

Do Kliniky snílků bych zapadla, a pak možná potichu vypadla, aby nikdo si nevšiml, že odcházím do temné noci...

9 ANNihilation ANNihilation | Web | 7. května 2017 v 18:09 | Reagovat

Jsem těžce zamilovaná do tvejch psychóz

10 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 8. května 2017 v 16:40 | Reagovat

[9]:

11 Lola Lola | E-mail | 9. května 2017 v 19:53 | Reagovat

Salut,
díky za příspěvek, blogovej svět jsem už nejspíš přerostla, možná on mě, těžko říct. Každopádně jsem občas aktivní tady: http://vonrajdovic.tumblr.com/
Tak enjoy, jestli tě to zajímá. A pokračuj v tom, co děláš - protože ono to fakt pomáhá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama