Současné umění pod vlivem koncepce aneb proč mu lidé nerozumějí?

2. května 2017 v 11:45 | Leri Goodness |  Mozek na talíři
Mnoho z nás, co se přinejmenším alespoň trochu zajímají o umění, narazili na mnoho galerií, jejichž obsahem byly několikametrové plátna natřené jednou barvou, postříkané spontánními barevnými fleky, či jen ve svém středu doplněné obrovským kolem/tečkou.
Takhle bych mohla pokračovat donekonečna.
Je to trend moderní doby?
A proč tolik lidí nad současným uměním kroutí hlavou?
Než abych kritizovala aktuální počiny umělců, ráda bych vám vysvětlila důvod toho, proč právě dnes takové umění převažuje.

Koncept - to je oč tu běží

V první řadě by bylo vhodné zmínit, co je vlastně koncepce a proč je tolik nepochopená.
Jedná se o nějakou myšlenku, záměr, pocit, který nám umělec - či právě jeho obraz, představuje.
Mnohokrát jsem od různých lidí slyšela, že podle názvu není poznat, že "o tomhle to je", nebo "vždyť bych to mohl namalovat taky!"...


Je takřka nemožné "vniknout" do hlav konkrétních umělců a pochopit jejich díla tak, jak je chápají oni sami.
Jiná situace by byla, pokud bychom je osobně znali.
V 90% případech nepochopí koncept ta kategorie lidí, kteří nejsou uměním nijak poznamenáni - tím se však samozřejmě nikoho nechci dotknout, je to jen čisté stanovení faktu.
Jakmile jsou umění na hony vzdáleni a nikdy k němu neinklinovali, zřejmě nikdy nepochopí/neobjeví kouzlo konceptu.


Fotka

Není to takové, jako dřív


Každá doba byla v minulosti něčím ovlivněna, tak jako je teď ta naše.
V rozkvětu baroka se s oblibou malovaly dynamické kompozice, s často přehnanými proporcemi andělů, dále madon, mnohdy držící podivně vykonstruovaného Ježíška, jehož tělo se tomu děckému příliš nepodobalo (často působil jako zmenšená verze dospělého, čemuž někdy přispívala velká hlava).

Když přeskočím několik století, v období impresionismu se zas do obrazů nevkládaly žádné myšlenky, šlo o rychlý záznam krajiny, nějakého výjevu, který se, ještě hlavou nezpracovaný, doslova "hodil" na plátno. Lze to lehce přirovnat k formě meditace, ale ne ji s tím ztotožňovat.
A to je jen ukázka dvou směrů...



Velice často slýchávám, že už se nerodí takoví mistři jako tehdy a že dnes jsou umělci dokonce imitací těch opravdových.
Dovolte mi nesouhlasit s tímto tvrzením.

Stejně jako tehdy, tak i dnes jsou malovány obrazy stejně (i když dnes máme více možností) a žádný z nich neznamená víc nebo míň. Každý má jiný způsob vyjadřování a ne každému se ono vyjádření může líbit.
To už je však věc názoru.



V určitém období v historii se často brala inspirace z různých božstev, dnes se bere např. ze světa kolem,
z myšlenek, vnitřní rozervanosti, z celosvětové problematiky, z radosti,
či dokonce i z nalezení vlastního já - a v tom tkví síla konceptu.

Fotka

A co si o tom myslíš?

Nikdo, ani sám autor po nikom nevyžaduje, abychom jeho obrazy pochopili přesně.
To, co si z nich odneseme je čistě individuální.
Obraz skládající se z tmavých barevných tónů v jednom může vyvolat krásu,
či sílu osobnosti,
v tom druhém třeba úzkostné pocity.


Je v pořádku, když ve vás obraz vyvolá nenávist nebo dokonce odpor.
Pak je to dobrý obraz, i když ho bytostně nesnášíte -
- to, že ho nesnášíte, je pořád nějaká reakce, pořád to ve vás něco dokázalo vyvolat...
Nejhorší na tom všem je, když ve vás nevyvolá absolutně nic.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 beallara beallara | Web | 2. května 2017 v 14:23 | Reagovat

Mnohokrát se mi právě tyto obrazy se stříkanci barev moc líbí a pokud se vejdou do mé momentální nálady, což si myslím, že je u  člověka hodně důležité, jedině dobře.
Nehraji si na znalce, ráda výstavy navštěvuji, baví mě a nestalo se mi, že bych obraz nenáviděla, ale stalo se mi, že mě obrazy jednoho španělského mistra neskutečně vytáčely, což splnilo smysl výstavy, obrazy vyvolaly potřebnou emoci.

2 Eliss Eliss | Web | 2. května 2017 v 14:54 | Reagovat

Holt i umění musí jít s dobou - a já osobně proti novým stylům nic nemám :-)

3 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 2. května 2017 v 18:15 | Reagovat

kdysi jsem na výstavy chodila ale takové umění jsem prostě nepochopila, nic to ve mně nevyvolalo a to je špatně

4 sugr sugr | E-mail | Web | 2. května 2017 v 18:42 | Reagovat

Pocit, který má umělec!
Páne jo, taková super věta!
Já tedy nejsem zdaleka žádný umělec, ale kdybys věděla jak mě štve, když mé básničky blogerky berou jako "deníček"!
Možná mi jako umělec - ty skutečný - trošku rozumíš, co tím chci říct. ;-)

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 2. května 2017 v 21:40 | Reagovat

Impresionismus je můj šálek čaje.

6 Asterius Asterius | E-mail | Web | 3. května 2017 v 21:19 | Reagovat

Tzv. moderní umění, které vzniklo v průběhu 20. stol., je podle mě antiumění a čirá dekadence. Co jiného čekat od lidí, kteří tohle tvoří. Stačí se podívat na jejich životy a myšlenky a zjistíme, že jsou to většinou nějak nevyrovnaní jedinci, někteří snad i psychicky narušení.

7 Leri Goodness Leri Goodness | 4. května 2017 v 21:23 | Reagovat

[3]: Myslím, že se to čas od času stane každému. Jiný případ však nastává, pokud se to děje pravidelně, to už není chyba autorova, ale spíše naše...nikdy jsem tolik neporožívala na výstavách umění druhých jako právě poslední roky - ale je to způsobeno jen tím, že se o umění neustále zajímám.

8 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 4. května 2017 v 21:25 | Reagovat

[4]: Naprosto tomu rozumím! Je opravdu škoda, že to někteří berou takto, i když si to samozřejmě nevykládají záměrně tímhle způsobem...

9 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 4. května 2017 v 21:39 | Reagovat

[6]: Tvůj komentář je vzorovým příkladem jedince, který do duší umělců zřejmě nikdy nenahlédne. Nemyslím to ve zlém, pouze to konstatuji. Už jen na základě tvých článků na blogu, které jsem si prošla a tvých sebestředných odpovědí, mě tvá slova a způsob jednání ani nepřekvapují. A když teď odbočím a vrátím se k tématu...90% umělců má psychické problémy, ať už jsou to skladatelé, malíři, sochaři atd. A právě to je jakási "daň" za talent, kterou tady na téhle planetě splácejí. Shrnout umění 20.stol. jako kus povlu, kterému nerozumím, je příliš jednoduché. Ne každému se líbí všechny styly, ani já nejsem zastánce všeho, co kdy bylo vytvořeno, ale rozhodně to respektuji.

(*PS: být tebou, zkusila bych vyříznout ten nádor, co v sobě nosíš /=ego/)

Přeji hezký večer :-)

10 stuprum stuprum | Web | 5. května 2017 v 3:51 | Reagovat

Chorých je na světě dost, ať si dou ti umělci pěkně vydělat na koláče na Sibiř! :-D

11 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 5. května 2017 v 18:06 | Reagovat

[10]: Zajímalo by mě, kdo z nich by na to přistoupil :-D

12 Sugr Sugr | E-mail | 5. května 2017 v 19:47 | Reagovat

[9]: Páne jo!
Takhle umět odpovědět ve slušnosti reagovat na komentář, který je jaký je, klobouk dolů, jsi diplomat Leri, fakt dobrá odpověď!

13 Cíťa Cíťa | Web | 12. května 2017 v 21:38 | Reagovat

dle mého je rysem týhle doby totální neomezenost, páč předešlé umělecké období měly určité rysy, pravidla, směr. Teď je jen něco velkýho nazývanýho "současné umění" a každý se najde v tom svým. proto tady nejsou žádní velikáni, zkrátka je moc odvětví, kde může člověk vyniknout a kde zas zaniknout.

14 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 13. května 2017 v 19:21 | Reagovat

[13]: Naprosto souhlasím, dnes je vše ovlivněno především modernem a často se experimentuje, tudíž vznikají někdy i neidentifikovatelné umělecké směry, co se většinou, alespoň v posledních letech považují za konceptuální umění, řekla bych.

15 Kory Kory | Web | 17. května 2017 v 16:24 | Reagovat

Největší pocit beznaděje je, když jdeš na nějakou výstavu s lidma, co studujou grafickej design, a oni ti řeknou "to bych zvládl namalovat taky."
Jako, wtf? Já ty obrazy nebo sochy nebo co to zrovna je taky dost často nechápu, ale to neznamená, že si myslím, že to jsou kraviny co ten člověk nějak náhodně spatlal (jako, asi takoví jsou, ale myslím že ne moc často v galeriích), vždycky za tím hledám to, proč to udělal. Někdy mi to přijde rádobyduchaplné, ale nikdy si nejsem jistá, jestli to vůbec vnímám správně.
Nu...myslím, že to je dobrý a přínosný článek, hlavně pro lidi, co zmíněnou větu tvrdí, doufám, že si to nějaký přečtou.
Jo, ještě ne ke článku, ale celkově k blogu a tvé osobě: přijdeš mi jako zajímavý člověk, ale štve mě, že o sobě pořád tvrdíš, jaký jsi umělec. Možná je to jen čirá závist, vlastně nevím, tvoje obrazy jsou často vážně dobrý, ale tvrdit, že jsi umělec... no, já bych na to odvahu neměla, tvrdit to sama o sobě.

16 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 17. května 2017 v 19:29 | Reagovat

[15]: Zdravím Kory :), moc děkuju za tvůj komentář, rozhodně s ním souhlasím, jen chci však zmínit tvé domnění o tom, co jsi zde uvedla, že jsi o sobě myslím, že jsem umělec. Ráda bych se zeptala, z čeho jsi tak usoudila??...protože se tak rozhodně necítím a ani se za něj nepovažuji. Předem díky za vysvětlení.

17 Miriam M. Miriam M. | Web | 21. května 2017 v 17:25 | Reagovat

Kdysi mi můj vyučující výtvarky říkal, že abstrakce je ok, ale je potřeba se naučit malovat i klasičtější věci, zátiší, draperie, portréty... Tak jsme to dělali, i když někdy byla hrozná otrava strávit měsíce nad jablky. Myslím, že s Tebou by byl spokojený, protože Ti jde obojí, pokud tedy mohu soudit podle blogu. S tím, co píšeš, souhlasím. Obraz mi musí NĚCO sdělit, jestli je to to, co chtěl umělec vyjádřit, to už je otázka - ale nesmí mlčet.

18 Viza | Mossy Plains Viza | Mossy Plains | Web | 27. května 2017 v 6:51 | Reagovat

Tak ono se tomu dokonce nějak říká?

Pro mě je to abstraktní umění. U zubařky jedno takové plátýnko s ničím visí, a připomíná mi bambusovou džungli, takže se na něj ráda, moc ráda, dívám. <)

Navíc, ne každý tohle "umění" bere jako "umění". Já například obdivuju lidi, kteří dotáhnout svoje práce k dokonalosti, kteří dokážou kreslit to, co vidí... Já s tím má děsné problémy a jsem ráda, když se mi povede udělat něco z části tak dobrého, jak jsem zamýšlela. xD

19 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 27. května 2017 v 17:25 | Reagovat

[18]: Bere se to jako abstrakce, která je založena na konceptu - a koncept jako takový je v podstatě abstrakce, dost se to prolíná.

Naprosto dokážu respektovat to, že každý inklinuje k něčemu jinému, já to tak mám taky. Z některých výstav si  odnesu nepřeberné množství inspirace a z některých takřka nic. (A paradox je, že se na obou například jednalo čistě jen o abstrakci).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama