Únor 2018

Studie uší/nosu - listopad 2017

10. února 2018 v 18:04 | Leri Goodness |  Moje kresby/malby
V listopadu loňského roku jsem se opět vrátila k mým oblíbeným studiím - v tomto případě uší a nosu. (vlevo můj nos, vpravo mámin, vlevo dole mámino ucho, zhruba uprostřed bráchovo ucho se sluchátkem, vpravo dole tátovo ucho).

/Listopad 2017, tužka 8B + pentilka 0,7mm/


Fotka

Tvůj pointilismus

9. února 2018 v 15:36 | Leri Goodness |  Mozek na talíři
V tehdejší nedělní podvečer se tma měnila v temnotu,
co ladně okrášlovala torzo,
k němuž vyjímečně patřila hlava - avšak nebyla vidět.
Stíny mění skutečnost ve snovou realitu plnou poddajných duší,
co by si tebou nechali strhat oblečení, i kdyby stálo celej majlant.
Rozhodoval bys.
Konal bys.
A hladil.


Oni by ti dovolili všechno, včetně tvé věčně nadřazené role.
Jsme svým způsobem dominantní,
i když nám zrovna chybí bičík v ruce.
Lví zuby ale nikdy neztrácíme.


Pořiď si hřívu okrového tónu a vyceň ty svý tesáky,
jako by ti šlo o hru na život a na smrt.
Není těžké odejít z reality a hrát svou oblíbenou roli,
když tak rádi nosíme masky.


Ze zdí se ozývají hlasy momentálního rozpoložení,
snad z projevu hodného nějakému zvířeti,
kterému chybí kultivovanost projevu.
A to je přesně to, co chceš.
Co chceme.
Být zvěř.


Nekompromisní originál šelmy,
jenž se nepozastaví nad tím, když do krve poškrábe něčí tělo.
Divila bych se, kdyby jí nerozhodilo,
pokud by se oběť se svými šrámy z dobrého úmyslu bránila.
Měli bychom znát chuť hemoglobinu našich milovaných přesně tak,
jako jejich osobní parfém.


Fotka


Barvy ožívají, reflektory schizofrenně mění své odstíny
a my se ocitáme na cirkusovém představení, dnes však zadarmo.
Kdo by platil za potěšení způsobené druhým?
Běháme dokola poblíž kontrastního kolosea,
co má k tomu řeckému pořádně daleko.
Prožíváme údiv nad něčí výdrží stejně tak,
jako podivínské tvarování lebek cizinců,
co se mihotají kolem.


Dovolme si vše.
Pro jednou.


Na kůži zůstávají miliony teček bez jakéhokoli řádu vznikajících po dotecích.
Jsou trochu jako henna,
která na povrchu zůstává pár týdnů a samovolně se ztrácí.
Tyhle ale občas v sobě mají trny...
...což je jen a jen dobře, pak totiž pocítíte intenzivnější prožitek.



Éra pointilismu ve tvé hlavě se snaží otečkovat každý bod,
co v tobě zanechá touhu usmívat se na můj výraz připravený k činu,
kdy znesvětit pokoj tekutinou by znamenalo svět.



Obnažený ramena čekají na víc,
že je někdo vezme,
že vezme někdo proužky,
který zakrývaj zbytek...
červených znamínek budoucí rakoviny
a nechá je napospas tomu,
kdo chce odhalit víc,
než jen pigmentový skvrny.




V tehdejší nedělní podvečer se tma měnila v temnotu,
co ladně okrášlovala torzo, k němuž vyjímečně patřila hlava.
A když vystoupilo ze stínu, dívaly se na mě upřeně dvě tečky...



Druhý autoportrét - akryl (říjen - listopad 2017)

2. února 2018 v 17:35 | Leri Goodness |  Autoportréty
Koncem října jsem se vrhla na další autoportrét, který jsem však dodělala až na začátku listopadu, kvůli nedostatku času.

/konec října - listopad 2017, akryl na papíře, A3/

Fotka