Důvod

21. února 2018 v 15:15 | Leri Goodness |  Blablabla
V metru jsem potkala tolik skleslosti.
Možná by měli lidé nést zodpovědnosti za své emoce...
Vždyť z toho vznikaj největší nemoce.

Proč na sebe nejsme vřelí,
i když nás život sem tam střelí?
Přemýšlím a tak se ptám:

Z čeho pramení ten původ,
"být šťastný", až když dostaneme důvod...?


/psáno 12.2.18/
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 beallara beallara | Web | 21. února 2018 v 16:01 | Reagovat

A když se usmíváš, mají tě za tichého blázna...

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 21. února 2018 v 16:39 | Reagovat

metro je tunel emocí.

3 Joina Joina | Web | 21. února 2018 v 17:08 | Reagovat

Jéé, to jsi napsala moc pěkně :)
Když jsem si to četla, jako kdyby mě něco rozjásalo :)
Metrem nerada jezdím, mám v něm divný pocit, radši si vyhledávám autobusovou dopravu a moc se nemračit :)

4 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 21. února 2018 v 17:43 | Reagovat

Metro je zvláštní svět. Dost dobře jsi vystihla atmosféru. :-)

5 Eliss Eliss | Web | 21. února 2018 v 17:50 | Reagovat

Je lepší se usmívat než mračit! :-)

6 sugr sugr | E-mail | Web | 21. února 2018 v 18:44 | Reagovat

Metrem jezdím dva krát denně do práce.
Jak často ty?

7 sugr sugr | E-mail | 21. února 2018 v 18:45 | Reagovat

[5]: No jo, když se někdo v půl šesté usmívá v metru, tak je podezřelý. :-P

8 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 21. února 2018 v 18:56 | Reagovat

[6]: Často nejezdím, přebývám v Plzni a sem tam se dostanu do Prahy. To mě však bohatě stačí, když vidím kolem sebe tolik, dá se říct, odevzdaných pohledů...vždycky mě zajímá, co těm lidem asi běží hlavou.

9 sugr sugr | E-mail | 21. února 2018 v 19:00 | Reagovat

[8]: Leri napsala jsem o zážitcích v metru nejeden článek na svém blogu v mé rubrice "Napsal sám život", je to síla, co tam kolikrát zažiješ, závidím ti Plzeň.

10 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 21. února 2018 v 19:06 | Reagovat

[9]: Tak na ty se určitě velice ráda podívám!

11 Darkness ღ Darkness ღ | E-mail | Web | 24. února 2018 v 11:49 | Reagovat

Ráda bych se probudila do světa, kde tě každý vítá s úsměvem, ale pokaždé po ránu (i po celý den) vídám ty nas*ané obličeje a hned mi klesne nálada ještě o stupeň dolů.
Já metrem jedu tak 1x do roka, když navštívím Prahu a na lidi kolem sebe raději moc nezírám. Akorát jsem vždy překvapená, jak rychle si umějí sedat, protože na to nejsem zvyklá. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama