Květen 2018

Autoportrét - olej na plátně - II. ČÁST (Listopad 2017 - Duben 2018

25. května 2018 v 16:23 | Leri Goodness |  Autoportréty
Druhá část mého autoportrétu - poprvé malovaného olejovými barvami je tady.
V příštím příspěvků uvidíte již kompletní práci.

/Listopad 2017 - Duben 2018, olej na plátně nalepený na sololitové desce /

Fotka

Autoportrét - olej na plátně - I. ČÁST (Listopad 2017 - Duben 2018)

22. května 2018 v 17:27 | Leri Goodness |  Autoportréty
V listopadu loňského roku jsem se začala věnovat mému prvnímu autportrétu olejovými barvami. Jelikož je olej technika, kterou nelze unáhlit, zabralo mi to opravdu hodně času, a to přibližně půl roku s několika přestávkami.
V této části vám poodhalím zatím jen detail z celé práce. Brzy přijdou i další. :)

/olej na plátně nalepený na sololitové desce, listopad 2017 - duben 2018/

Fotka

Hořečnatost plamenů

19. května 2018 v 18:34 | Leri Goodness |  Mozek na talíři
Hypotetická analýza našich tužeb se může počítat na miliony. A co teprve svářečskej komplex, to vnitřní spalování hormonů, který si představujou, že vedle nás někdo je, byť se nás jen prstem dotkne...Hoříme jak pochodeň a vyhasínáme až s ukojením. Je to obvyklý proces adolescence, o jehož přesné hranici máme tušení každý zvlášť.



,,Jakože tobě je míň jak dvacet jo? No tak to už si jako někoho najdi ne, máš nejvyšší čas, mý kámošky už vystřídaly tolik kluků tyvole, nemáš ráda společnost nebo co?...Se straníš, viď?...Musíš taky čas od času mezi lidi ne, jinak z tebe bude asociál jako..."


Fotka


Nenenenene, vidí to jinak.
Proudy?
Blahosklonost času, intenzivních prožitků a ještě intenzivnějších vjemů,
dle kterých naše těla kloužou jako Hera po pánvi.
Utři po čase smyky na nebi a na silnicích,
ať to nevypadá, že tak strašně utíká.



Při dobrý představivosti, nás imaginární vize drží v plný přítomnosti
a my sami si určíme, kdy přijdou.
Stačí malá stimulace a uděláme se.
Jsme neskutečně flexibilní.



Plameny hoří, dokonce mám někdy pocit, že dojde k mýmu samovznícení, ale ono ne, jen přeskakujou jiskry. Cejtim se jak uvězněná v mandorle pod příslibem postupnýho uvolnění, který mi zaručí svobodu. A s tímhle pocitem se probouzim každý ráno, slunce mi prosvětluje léčící se okno do duše a já pomalu ale jistě roztrhávám veškerý pouta.

POLAPEN /část I. & II./

11. května 2018 v 19:24 | Leri Goodness |  Cvakfilm
Vodní fermentace.

(foceno s odstupem jednoho týdne - duben/květen 2018)





Sebeláska jako tabu ?

7. května 2018 v 17:07 | Leri Goodness |  Mozek na talíři
Tehdy se na mě podívala jako týraný štěně s kaštanově hnědýma očima a bez mrknutí oka z ní vypadlo: ,,Nenávidím se. Vždyť jsem úplně k ničemu, nevím, co bych tu měla dál dělat". Bylo jí teprve šestnáct a obličej měla celej poproužkovanej, protože na ní svítilo slunce skrz žaluzie. Jako by jí chtělo nenásilně povzbudit, i když jí spalovalo kůži. Chtěla jsem jí zachránit, a přitom věděla, že tenhle problém si musí vyřešit sama v sobě. Mý ruce ale pomoc nabídly nespočetkrát. Byla jsem jí lékem proti neduhám duše, avšak jádro se nikdy nepodařilo vymýtit. Nakonec se mý já ztratilo tomu jejímu a dnes se jen můžu domnívat, kde tak asi je...



Poslední roky dochází k silnější adoraci, než je tomu u náboženství -
- k nezastavitelnému vyzdvihování fyzické krásy.
Z médií a různých módních časopisů dochází
ke stále hustšímu naprogramování mysli,
které hlásá to, že pokud žena nevypadá jako tyčka od nanuku,
u nikoho si neškrtne.
Jak pomíjivá a primitivní pověra...

Vypadá to, že lidé zapomněli na sebe.
Kým vlastně jsme?
Víme to vůbec?...



U mnoha dívek dochází ke srovnávání vlastního těla s tělem celebrit,
které jsou stejně pod tunou předraženého make-upu obyčejnou lidskou bytostí
jako my všichni a kdybychom se s nimi střetli na ulici,
tak je s největší pravděpodobností ani nepoznáme.
Velkou roli nejspíše hraje určité charisma daných osobností,
což je další faktor, jenž se ti, co se sami v sobě ztratili,
snaží svým způsobem recipovat.
Tudíž pak nabírají "slupky" cizích vlastností
a někdy jsou s neoblomnou naivitou přesvědčeni, "že se našli".
Jenže tahle schránka velmi rychle usychá a rozpadává se...




Často se nabízí nebezpečné řešení - milovat neskutečné.
Naše tvář je jako plátno a obočí jejím rámem -
- na to vždycky slyší dámy před zrcadlem.
Je příliš lehké milovat upravený zevnějšek.
Milovat strohou krásu nám náležící a především milovat to,
jací v nitru jsme, je pro mnohé obrovskou překážkou,
či snad nepřekonatelným úkolem.
Přitom vše, co dosud mnoho z nás hledá, je tam, kde jsme my - UVNITŘ.


Kdybyste se někoho zeptali, jestli se má rád,
možná by jste se dočkali opravdu prazvláštních odpovědí.
Kdysi jsem se o to pokusila a výsledek u dotazovaného proběhl tak,
že svraštil obočí a podotkl, jestli jsem v pořádku.
Je mi takových jedinců svým způsobem líto,
ale konec konců je to jejich boj.
Boj každého z nás.

Ten, kdo sám sebe miluje, nemůže nemilovat život.
V takovém případě jsou věci v souladu,
rána se berou jako dar,
jako další možnost něco podniknout, jako šance,
která nám otevírá nespočet bran.
A je jen na nás samotných,
zda těmi branami projdeme (mluvím z vlastní zkušenosti).
Dá se brát až za zázrak, jak člověk,
který si sám sebe doopravdy váží, vnímá svět kolem.
A přitom si říká: ,,Jak je sakra možný, že jsem tolik krásy dřív neviděl?"...




Z knih nevyčteme, jak dojít k sebelásce.
Možná narazíme na pár poznatků, které nás vždycky zajímaly,
ale v podstatě tím nikam nedojdeme.
Moudra o meditacích, józe, pozitivních energiích a duchovních cestách,
z nás duchovní bytost nikdy neudělají.
Je to jen pojítko k dodání si odvahy a k vlastnímu snění,
v němž si představujeme náš dosud neexistující ideální život.
Všichni se hledáme a někomu potrvá roky, než zjistí, kdo vlastně je.
Někomu se to podaří třeba za deset let, za měsíc a nebo taky za dva týdny.
Každopádně, ať už sami k sobě dojdete jakkoliv,
přeji vám mnoho štěstí, pevné nervy a trpělivost. :)







Ruka s prstenem - studie /únor 2018/

6. května 2018 v 17:31 | Leri Goodness |  Moje kresby/malby
Další studie je zde - tentokrát se jedná o babiččino pravou ruku,
na které běžně nosí prsten s jaspisem.

/tužka 8B + pentilka, únor 2018/

Fotka

Studie vlastní ruky (Únor 2018)

4. května 2018 v 17:21 | Leri Goodness |  Moje kresby/malby
Další studie je tady - tentokrát mé ruky. Když není model, člověk si musí nějak poradit, koneckonců i autorovo vlastní končetiny jsou nevyčerpatelným zdrojem pro stálé zdokonalování se :)...

/Únor 2018, tužka 8B + pentilka 0,7mm/