Cvakfilm

☣ FERIWAVE YOSONSKI ☣ /charakter č. 01/

22. srpna 2018 v 19:05 | Leri Goodness
This is Feriwave, friends call him mostly ,,Feri".
He prefers intensive freedom and always wants to see a dead domestication.
Adore his life as a option make something different.

/Červenec 2018/

Fotka




Fotka



Fotka


G e n u s ; V i t a e / 17. 6. 2018/

25. června 2018 v 16:19 | Leri Goodness
Posibility of comfortable life without rude content.
Camping in the lap.
Real view of the near future where ecstasy lives and ooh...how beautiful it is!

/project: June 17, 2018/

Fotka



Fotka



Fotka



Fotka

NEÚPLNOST /květen 2018/

8. června 2018 v 16:40 | Leri Goodness
Neúplný, přerušený,
bylo tam? A teď už není..
.
srdce.

Fotka

POLAPEN /část I. & II./

11. května 2018 v 19:24 | Leri Goodness
Vodní fermentace.

(foceno s odstupem jednoho týdne - duben/květen 2018)




Meeting - snímky /červenec 2017/

1. srpna 2017 v 19:26 | Leri Goodness
Jejich seznámení proběhlo vcelku chladně, až odměřeně.
To proto, že byl každý z nich v jiném stádiu rozkladu.
Snad abych tento meeting ohodnotila 4 hvězdičkami...

Fotka



Fotka



Fotka

Pruhy - kompilace snímků /Únor 2017/

13. února 2017 v 17:52 | Leri Goodness
Dýchej.
Nepřítel s tebou bude bojovat.

/Canon EOS 100D, foceno ze stativu, 35mm)







,,S"ovitá kompozice

19. prosince 2016 v 16:20 | Leri Goodness
Všichni jsme ochuzeni o podstatnou část posmrtného cyklu.
Když zemřeme, za pár dní nás spálí.
Nerozložíme se.
Vycházíme komínem ven, místo toho, abychom byli večeřeni.



Tradiční pohřby měly specifickou atmosféru, nemyslíte?...

Fotka:


Fotka:


Fotka:

Holý kosti nejsou k zlosti

27. listopadu 2015 v 18:02 | Leri Goodness
Jak snadno se dokážeme nadchnout pro věc. Něco změnit, něco vybudovat, učinit zásadní pokrok v lidstvu, objevit něco, co bylo dosud neobjeveno. Nesmíme se o to snažit, protože jinak ničeho, byť drobného, nedosáhneme. Hltejte neexistující možnosti, představy, domněnky - a ony začnou existovat.
Pak už je jen na nás, zda je zrealizujeme, jak, kdy a kde.
Vešekerá myšlenka začíná v nás
-
v hlavě.

Obnaženost se skrývá všude, i na běžně veřejných místech.
Třeba se leskne u břehu rybníku, tlející, pracující, avšak v plné kráse.
Jak se vám může zdát ošklivá, znepokojující, nechutná, nepozřetelná, provokativní.....nesympatická?
Podívej na ty změny.
Mění se rychleji než batole.
Sice se nevyvíjí, ale...
...jeho cyklus běží pozpátku.
Prenatální stav.
Předvoj pošetilé podstaty.
Holý kosti.

Jeví se tak, jak doopravdy vypadají, bez zbytečností, bez třpytků....bez šupin.
Kouká na tebe, ale zároveň nekouká a ty si říkáš, jestli tě vidí.
Zeptej se ho.
Naposledy.
Možná ti odpoví.
Jestli ne, ber to jako řečnickou otázku.

Vidíš mě?
....

Fotka:

Fotka:

Fotka:

Grunge grrrl

16. října 2015 v 18:15 | Leri Goodness
Svítí se i ve tmě, ale málokdo z nás vidí černo v černu a světlo ve světlu. Přilepený diody na stropě pohasínaj a vypadá to, že místo dne je pořád noc...teda alespoň tady, v tomhle příbytku pro nepořádný skřítky. Bůhví kdo tu nechal Coca-Colu plnou pavučinových nití, bezhlavý dutinky a gauč vhodnej tak akorát na pofel a vymanění se z reality pomocí marihuany. Celkem tu táhne, to je fakt. Okna mají vyražený žebra a střeva zapadly ven do důchodských kopřiv, který už na podzim mívaj vrásky. V tom baráku už stejně nikdo nebydlí a asi pěkně dlouho. Teprve až když jsem slyšela klepání, podělanost přemohla mou zvědavost...



Anonymní ležérnost

18. září 2015 v 17:26 | Leri Goodness
Ladně pohozené končetiny, jiný výraz ve tváři, umazané košile...
...plno jiných umazaných věcí, třeba...
...třeba spodní prádlo, ale i vlasy, snítka v nich, které se budou později hodit roztočům.
Naprosto odlišně můžeme odejít, stačí si jen vybrat. Možností máme tolik, že bychom se mohli klidně považovat za narcistický snoby, nebo podržtašky, kterým je za zlý, když musí hnout prstem.

Někdo si vybere plac u nádraží poblíž promočený čekárny, ve vlastním bytě, v němž obrázky na zdech poukazují na určitou pobožnost, na louce, kde se pasou krávy (..teda do té doby, než se ozve rána), nebo u řeky - resp. v řece, či u břehu. Anonymně leží, jako tisíce dalších po celý zeměkouli. Chvilku jsou ještě součástí, ale pak okamžitě upadnou do zapomnění. Občas jsou lidi vrazi.
Nebo my sami...

...Každopádně největším vrahem je čas.
...
A tak jen tam leží.
A rozkládaj se.
Anonymně.
A pak už o nich nikdo neví.



Živočišné rozklady

5. srpna 2015 v 15:48 | Leri Goodness
Srnky a kočky.
(Ne)emoce.
Nejsou to "ony" v pravém slova (ne)smyslu...když je vidíš ležet. Jen ležet. Ale nehýbaj se, víš. V tom to je.
Fajn zkrátim to, jsou prostě mrtvý.
Jen by mě zajímalo, kam se ztratil ten jejich skotačivej duch, co je během života přenášel z jedný svobody do druhý.
Dělaly si parkur v lese a podél rákosí u rybníka.
A ta kočka si hrála nějak dlouho.
Našla jsem jí tam. Na zemi nebyla, jen její páteř.
Páteř a pár obratlů.
Asi si je vemu domů a budu na ně věšet cetky za pár korun a prstýnky z chirurgický oceli.
- Amen -




Afterlife

12. dubna 2015 v 20:07 | Leri Goodness
Smrt je před druhými neviditelná - tedy zejména ve chvíli, když si bere další oběť do svého světa. Ten moment, těch několik nekonečných vteřin umírání uteče i té nejrychlejší kameře. Většinou ji my smrtelníci nalezneme po několika týdnech - rozloženou, v nepravé schránce. V ulitě odlišných struktur.




 
 

Reklama
Reklama