Photography

Pruhovaný kosti - kompilace snímků /Únor 2017/

13. února 2017 v 17:52 | Leri Goodness
Dýchej.
Nepřítel s tebou bude bojovat.

/Canon EOS 100D, foceno ze stativu, 35mm)







,,S"ovitá kompozice

19. prosince 2016 v 16:20 | Leri Goodness
Všichni jsme ochuzeni o podstatnou část posmrtného cyklu.
Když zemřeme, za pár dní nás spálí.
Nerozložíme se.
Vycházíme komínem ven, místo toho, abychom byli večeřeni.



Tradiční pohřby měly specifickou atmosféru, nemyslíte?...

Fotka:


Fotka:


Fotka:

Paralela chladu - foto říjen 2016

29. října 2016 v 18:07 | Leri Goodness
Konvexní měsíc září jak bílej šperk,
našedlost na něm snad tvoří štěrk.
Odraz v zrcadle zakrejvá nápadnost,
možná tak mou znuděnou naštvanost.

Fotka:


Fotka:


Fotka:


S I L U E T Y /2.část/

24. září 2016 v 17:22 | Leri Goodness
Sleduju tě roky,
pomalými kroky,
tvá tvář je ta, na kterou se váže,
nehmotnej kus androgynní záře.

Fotka:


Fotka:


Fotka:

S I L U E T Y /Srpen 2016/

3. září 2016 v 16:28 | Leri Goodness
Siluety, pouhá linie přenosných energetických světel.
Pouhé mihnutí,
prostor ve zdvihnutí,
boří se nade mnou,
pod hlavou barevnou.
A září.

Fotka:

Fotka:

Fotka:

Holandské momenty

6. července 2016 v 18:18 | Leri Goodness
Dotek mořských vln za zvuku chechtání racků.
Tu a tam ucítíte vůni zrajících sýrů Goudy nebo Edamu, doprovázené sladkou čokoládou.

To stačí k tomu, abyste si Holandsko zamilovali :).



Ve jménu LSD

17. června 2016 v 18:35 | Leri Goodness
,,Řekni, až se ti změní zornice v nepotřebný černý knoflíky, který ulpívaj na flanelkách".
,,Je zakázaný bejt jedním ze čtverečků na rukávu košile?"
,,Tady není nic zakázaný...kdyby lidi chtěli, neviděli by překážku v ničem".
,,Panenky se mi formujou do černých děr, kam ani paprsek slunce nedosáhne"...
,,Toho jsme přeci chtěli docílit ne?...
...Tak mi pověz...
...co vidíš??"




Decentní minimalismus

17. dubna 2016 v 18:27 | Leri Goodness
Děti si chtějí čas od času zahrát na paní doktorku a pány doktory.
,,Víš Barčo, jak vypadá decentní minimalismus?",
ptá se vyhublý studentík gymnázia mladičké dívky a prstem si posouvá svých osm dioptrí výše k čelu.
,,No nějakou představu bych o tomhle výrazu měla.
Pár fotek jsem jistě viděla", podotkla hrdě designérka a pousmála se.
,,Tvůj úsměv mě přivádí do rozpaků.
Nechci o něj přijít.
Ale myslím, že právě mojí vinou zmizí z tvé tváře",
řekl nejistě chlapec a ukázal své drahé polovičce sbírku snímků.
........




Jarní proměny

3. dubna 2016 v 16:37 | Leri Goodness
Někdy je lepší nic neříkat.
A jen přihlížet.
Koukat se, jak se housenky mění v missky, kytky v primadony zahrad a my?..
...My možná tak schodíme háro, nebo náladovost.
Ten, kdo najde první mrtvolu, hlaste se.
Chci bejt u toho.



Decentní valéry

5. února 2016 v 18:35 | Leri Goodness
Okvětní listy snad všech pestrých květin symoblizují krásu,
ale především oslavu.
A proto slavme!
Jenže ono není co, nechce se mi slavit prázdné dno...
...hodit svazek na náhrobek, šeptat slov si zlomek.
Šeptat.
Šeptat si pro sebe.
Že je dneska krásně,
na stvoření básně.

Fotka:

Fotka:

Fotka:




Poslední ze vzpomínek

10. ledna 2016 v 18:54 | Leri Goodness
Rachot.
Probouzí ve smyslech pouhé znění, co se mění v zapomnění.
A nebo je to vzpomínka, blud, či sen, kterej udá každej den?
Hodina je minulost, minuta už taky,
změna se jeví před našimi zraky.

Fotka:

Fotka:

Fotka:

Holý kosti nejsou k zlosti

27. listopadu 2015 v 18:02 | Leri Goodness
Jak snadno se dokážeme nadchnout pro věc. Něco změnit, něco vybudovat, učinit zásadní pokrok v lidstvu, objevit něco, co bylo dosud neobjeveno. Nesmíme se o to snažit, protože jinak ničeho, byť drobného, nedosáhneme. Hltejte neexistující možnosti, představy, domněnky - a ony začnou existovat.
Pak už je jen na nás, zda je zrealizujeme, jak, kdy a kde.
Vešekerá myšlenka začíná v nás
-
v hlavě.

Obnaženost se skrývá všude, i na běžně veřejných místech.
Třeba se leskne u břehu rybníku, tlející, pracující, avšak v plné kráse.
Jak se vám může zdát ošklivá, znepokojující, nechutná, nepozřetelná, provokativní.....nesympatická?
Podívej na ty změny.
Mění se rychleji než batole.
Sice se nevyvíjí, ale...
...jeho cyklus běží pozpátku.
Prenatální stav.
Předvoj pošetilé podstaty.
Holý kosti.

Jeví se tak, jak doopravdy vypadají, bez zbytečností, bez třpytků....bez šupin.
Kouká na tebe, ale zároveň nekouká a ty si říkáš, jestli tě vidí.
Zeptej se ho.
Naposledy.
Možná ti odpoví.
Jestli ne, ber to jako řečnickou otázku.

Vidíš mě?
....

Fotka:

Fotka:

Fotka:

Grunge grrrl

16. října 2015 v 18:15 | Leri Goodness
Svítí se i ve tmě, ale málokdo z nás vidí černo v černu a světlo ve světlu. Přilepený diody na stropě pohasínaj a vypadá to, že místo dne je pořád noc...teda alespoň tady, v tomhle příbytku pro nepořádný skřítky. Bůhví kdo tu nechal Coca-Colu plnou pavučinových nití, bezhlavý dutinky a gauč vhodnej tak akorát na pofel a vymanění se z reality pomocí marihuany. Celkem tu táhne, to je fakt. Okna mají vyražený žebra a střeva zapadly ven do důchodských kopřiv, který už na podzim mívaj vrásky. V tom baráku už stejně nikdo nebydlí a asi pěkně dlouho. Teprve až když jsem slyšela klepání, podělanost přemohla mou zvědavost...



Anonymní ležérnost

18. září 2015 v 17:26 | Leri Goodness
Ladně pohozené končetiny, jiný výraz ve tváři, umazané košile...
...plno jiných umazaných věcí, třeba...
...třeba spodní prádlo, ale i vlasy, snítka v nich, které se budou později hodit roztočům.
Naprosto odlišně můžeme odejít, stačí si jen vybrat. Možností máme tolik, že bychom se mohli klidně považovat za narcistický snoby, nebo podržtašky, kterým je za zlý, když musí hnout prstem.

Někdo si vybere plac u nádraží poblíž promočený čekárny, ve vlastním bytě, v němž obrázky na zdech poukazují na určitou pobožnost, na louce, kde se pasou krávy (..teda do té doby, než se ozve rána), nebo u řeky - resp. v řece, či u břehu. Anonymně leží, jako tisíce dalších po celý zeměkouli. Chvilku jsou ještě součástí, ale pak okamžitě upadnou do zapomnění. Občas jsou lidi vrazi.
Nebo my sami...

...Každopádně největším vrahem je čas.
...
A tak jen tam leží.
A rozkládaj se.
Anonymně.
A pak už o nich nikdo neví.



Stereotyp v běhu času

26. srpna 2015 v 16:34 | Leri Goodness
Den za dnem, čas běží ve stejné délce, vše...téměř vše se opakuje. Teskno je mi nad tím, jak s růstem mého věku roste i běh celého mého života, ale i života kolem mě. Svět...jako kdyby pořád o něco usiloval, běžel jako Usain Bolt, ale přece jen ho ten neměnný koloběh osudu zastihl - nepřipravený, bez argumentů, bez dostatečné rovnováhy. Z fontán bez sebemenšího výkyvu teče voda tak jak má, smrt je stejně častá jako umírání a tisknutí peněz, stejně jako touha po nich nebere konce...protože konec neexistuje.



Hledání krásy

18. srpna 2015 v 10:24 | Leri Goodness
Nemusím jezdit k moři a hledat pětihvězdičkové hotely, kde mají nejlepší komfort - stačí se rozhlédnout kolem sebe, kde jsem a kde žiji. I tady je tolik krásy, ale mnoho z nás to nevidí - a i já občas ne, za což viním svoji povolenou vnímavost. Tyto snímky jsou věnované objevování všeho neznámého a hezkého.
Na začátku července jsem navštívila hrad Loket, který zde můžete vidět. Těžko mě zřejmě uvěříte, že právě uvnitř této kamenné stavby jsem se doslova ohřála, jelikož venku neskutečně pršelo. xD






Živočišné rozklady

5. srpna 2015 v 15:48 | Leri Goodness
Srnky a kočky.
(Ne)emoce.
Nejsou to "ony" v pravém slova (ne)smyslu...když je vidíš ležet. Jen ležet. Ale nehýbaj se, víš. V tom to je.
Fajn zkrátim to, jsou prostě mrtvý.
Jen by mě zajímalo, kam se ztratil ten jejich skotačivej duch, co je během života přenášel z jedný svobody do druhý.
Dělaly si parkur v lese a podél rákosí u rybníka.
A ta kočka si hrála nějak dlouho.
Našla jsem jí tam. Na zemi nebyla, jen její páteř.
Páteř a pár obratlů.
Asi si je vemu domů a budu na ně věšet cetky za pár korun a prstýnky z chirurgický oceli.
- Amen -




Hmyzí přehlídka

23. července 2015 v 19:52 | Leri Goodness
Poslední dobou vyhřívá (či spaluje) slunce nejen lidskou kůži, ale i tu zvířecí. Příznivci vysokých teplot však navždy zůstanou veškeré druhy ještěrek, ale třeba i slepýši. Zde je několik momentek, ve kterých shodou okolností dokonce koukají přímo do objektivu. :)



Nasvíceno ve tmě

13. července 2015 v 18:51 | Leri Goodness
Prázdniny jsou v plném proudu a já stále maluji svá díla, ale samozřejmě nezapomínám i na porci toho, co jsem během června/července nafotila. Tentokrát se můj objektiv zaměřil na odražené světlo, konkrétněji "světlo ve tmě", které nádherně hraje s kontrastem svého opačného kolegy.



Květinové děti & začátek léta

20. června 2015 v 19:18 | Leri Goodness
Konec školního roku se blíží a léto nabírá na obrátkách, přičemž netrpělivě klepe namoženými klouby na dveře. Koncem května jsem jela se třídou na týdenní pobyt (plenér, jak tomu umělci říkají), kde všichni studenti malovali v přírodě a připravovali se na 2. pololetní práci, což je poslední úkol, který je nutný k uzavření známky - a právě během tohoto skvělého týdne jsem vyfotila trochu netradiční selfie s mými přáteli, kde působíme jako květinová dítka. :) Další fotografie už jen zlehka připomínají začátek vytoužených prázdnin, procházení se v lesích a nadměrné teplo.
Přeji Vám příjemnou podívanou ;)




Fresh way

23. května 2015 v 19:09 | Leri Goodness



Afterlife

12. dubna 2015 v 20:07 | Leri Goodness
Smrt je před druhými neviditelná - tedy zejména ve chvíli, když si bere další oběť do svého světa. Ten moment, těch několik nekonečných vteřin umírání uteče i té nejrychlejší kameře. Většinou ji my smrtelníci nalezneme po několika týdnech - rozloženou, v nepravé schránce. V ulitě odlišných struktur.

Do očí ji nepohlédneš, pokud tě srdce bije.
Jen ucítíš její pach, který tu tak provokativně hnije.



Previously

29. března 2015 v 16:59 | Leri Goodness
Viděli tě a ty je, i když jen přes roušku ukrývající tvé zornice, co se předčasně dotkly se svitem paprsků...Zajímalo by mě, co jsi pozřel...jistě mnoho vintage odstínů, bez zaostření, tak jak si to běžně všichni přejeme vyfotit. Pro významnost barev vlastních útrob bys jistě poslužil jako model pro Vogue a ne jedenkrát - tedy dokud by tvé tělo ještě působilo jako celek.

Jako třeba teď.

vznik snímku: 14.6.2014

...

Až příliš brzo to ve tvém krytu rychle vrzlo.
Chtěl jsi protančit předčasně života sál...
...tušíš přesně, co bude dál?


Autumn butterfly

8. února 2015 v 15:51 | Leri Goodness
Na podzim minulého roku jsem při procházce na venkově náhodou potkala oslabeného motýla, konkrétně Babočku paví oko. Těžko říct, zda ji její miniaturní smysly omámila láska, či náraz od automobilu, o jejíž nepozornosti lze dlouze spekulovat. Každopádně byla ochotná (i když jí to spíše bylo jedno) si sednout na moji ruku a její končetiny byly schopné ještě vymačknout trochu té vnitřní síly a udržet se na tenoučké větvi Zlatého deště. Kdyby tato kráska byla plně při smyslech, jistě by ze snímků vznikly "umělecké siluety".






Diamond glow

22. prosince 2014 v 15:22 | Leri Goodness
V listopadu 2014 jsem se vydala do lehce odlehlých míst za naší chalupu, abych mohla vyfotit pár fotek. A jelikož byla hustá mlha, do které vší silou slunce propouštělo paprsky, byla mnohem větší šance zachytit něco méně obvyklého. Snad jedna z prvních vyobrazuje detail obyčejné květiny a jelikož je zaostřen pouze její květ, zdá se, že je na louce sama. Další, snad nejpovedenější, se stala dokonale zpracovaná pavučina skrz níž prosvítá ranní světlo. Třetí v pořadí zaujímá vlezlá kopřiva, které dominují diamantové odlesky na rybníce.






 
 

Reklama