Z00M

Meeting - snímky /červenec 2017/

1. srpna 2017 v 19:26 | Leri Goodness
Jejich seznámení proběhlo vcelku chladně, až odměřeně.
To proto, že byl každý z nich v jiném stádiu rozkladu.
Snad abych tento meeting ohodnotila 4 hvězdičkami...

Fotka



Fotka



Fotka

Pruhovaný kosti - kompilace snímků /Únor 2017/

13. února 2017 v 17:52 | Leri Goodness
Dýchej.
Nepřítel s tebou bude bojovat.

/Canon EOS 100D, foceno ze stativu, 35mm)







,,S"ovitá kompozice

19. prosince 2016 v 16:20 | Leri Goodness
Všichni jsme ochuzeni o podstatnou část posmrtného cyklu.
Když zemřeme, za pár dní nás spálí.
Nerozložíme se.
Vycházíme komínem ven, místo toho, abychom byli večeřeni.



Tradiční pohřby měly specifickou atmosféru, nemyslíte?...

Fotka:


Fotka:


Fotka:

S I L U E T Y /2.část/

24. září 2016 v 17:22 | Leri Goodness
Sleduju tě roky,
pomalými kroky,
tvá tvář je ta, na kterou se váže,
nehmotnej kus androgynní záře.

Fotka:


Fotka:


Fotka:

S I L U E T Y /Srpen 2016/

3. září 2016 v 16:28 | Leri Goodness
Siluety, pouhá linie přenosných energetických světel.
Pouhé mihnutí,
prostor ve zdvihnutí,
boří se nade mnou,
pod hlavou barevnou.
A září.

Fotka:

Fotka:

Fotka:

Holandské momenty

6. července 2016 v 18:18 | Leri Goodness
Dotek mořských vln za zvuku chechtání racků.
Tu a tam ucítíte vůni zrajících sýrů Goudy nebo Edamu, doprovázené sladkou čokoládou.

To stačí k tomu, abyste si Holandsko zamilovali :).



Ve jménu LSD

17. června 2016 v 18:35 | Leri Goodness
,,Řekni, až se ti změní zornice v nepotřebný černý knoflíky, který ulpívaj na flanelkách".
,,Je zakázaný bejt jedním ze čtverečků na rukávu košile?"
,,Tady není nic zakázaný...kdyby lidi chtěli, neviděli by překážku v ničem".
,,Panenky se mi formujou do černých děr, kam ani paprsek slunce nedosáhne"...
,,Toho jsme přeci chtěli docílit ne?...
...Tak mi pověz...
...co vidíš??"




Decentní minimalismus

17. dubna 2016 v 18:27 | Leri Goodness
Děti si chtějí čas od času zahrát na paní doktorku a pány doktory.
,,Víš Barčo, jak vypadá decentní minimalismus?",
ptá se vyhublý studentík gymnázia mladičké dívky a prstem si posouvá svých osm dioptrí výše k čelu.
,,No nějakou představu bych o tomhle výrazu měla.
Pár fotek jsem jistě viděla", podotkla hrdě designérka a pousmála se.
,,Tvůj úsměv mě přivádí do rozpaků.
Nechci o něj přijít.
Ale myslím, že právě mojí vinou zmizí z tvé tváře",
řekl nejistě chlapec a ukázal své drahé polovičce sbírku snímků.
........




Jarní proměny

3. dubna 2016 v 16:37 | Leri Goodness
Někdy je lepší nic neříkat.
A jen přihlížet.
Koukat se, jak se housenky mění v missky, kytky v primadony zahrad a my?..
...My možná tak schodíme háro, nebo náladovost.
Ten, kdo najde první mrtvolu, hlaste se.
Chci bejt u toho.



Holý kosti nejsou k zlosti

27. listopadu 2015 v 18:02 | Leri Goodness
Jak snadno se dokážeme nadchnout pro věc. Něco změnit, něco vybudovat, učinit zásadní pokrok v lidstvu, objevit něco, co bylo dosud neobjeveno. Nesmíme se o to snažit, protože jinak ničeho, byť drobného, nedosáhneme. Hltejte neexistující možnosti, představy, domněnky - a ony začnou existovat.
Pak už je jen na nás, zda je zrealizujeme, jak, kdy a kde.
Vešekerá myšlenka začíná v nás
-
v hlavě.

Obnaženost se skrývá všude, i na běžně veřejných místech.
Třeba se leskne u břehu rybníku, tlející, pracující, avšak v plné kráse.
Jak se vám může zdát ošklivá, znepokojující, nechutná, nepozřetelná, provokativní.....nesympatická?
Podívej na ty změny.
Mění se rychleji než batole.
Sice se nevyvíjí, ale...
...jeho cyklus běží pozpátku.
Prenatální stav.
Předvoj pošetilé podstaty.
Holý kosti.

Jeví se tak, jak doopravdy vypadají, bez zbytečností, bez třpytků....bez šupin.
Kouká na tebe, ale zároveň nekouká a ty si říkáš, jestli tě vidí.
Zeptej se ho.
Naposledy.
Možná ti odpoví.
Jestli ne, ber to jako řečnickou otázku.

Vidíš mě?
....

Fotka:

Fotka:

Fotka:

Grunge grrrl

16. října 2015 v 18:15 | Leri Goodness
Svítí se i ve tmě, ale málokdo z nás vidí černo v černu a světlo ve světlu. Přilepený diody na stropě pohasínaj a vypadá to, že místo dne je pořád noc...teda alespoň tady, v tomhle příbytku pro nepořádný skřítky. Bůhví kdo tu nechal Coca-Colu plnou pavučinových nití, bezhlavý dutinky a gauč vhodnej tak akorát na pofel a vymanění se z reality pomocí marihuany. Celkem tu táhne, to je fakt. Okna mají vyražený žebra a střeva zapadly ven do důchodských kopřiv, který už na podzim mívaj vrásky. V tom baráku už stejně nikdo nebydlí a asi pěkně dlouho. Teprve až když jsem slyšela klepání, podělanost přemohla mou zvědavost...



Anonymní ležérnost

18. září 2015 v 17:26 | Leri Goodness
Ladně pohozené končetiny, jiný výraz ve tváři, umazané košile...
...plno jiných umazaných věcí, třeba...
...třeba spodní prádlo, ale i vlasy, snítka v nich, které se budou později hodit roztočům.
Naprosto odlišně můžeme odejít, stačí si jen vybrat. Možností máme tolik, že bychom se mohli klidně považovat za narcistický snoby, nebo podržtašky, kterým je za zlý, když musí hnout prstem.

Někdo si vybere plac u nádraží poblíž promočený čekárny, ve vlastním bytě, v němž obrázky na zdech poukazují na určitou pobožnost, na louce, kde se pasou krávy (..teda do té doby, než se ozve rána), nebo u řeky - resp. v řece, či u břehu. Anonymně leží, jako tisíce dalších po celý zeměkouli. Chvilku jsou ještě součástí, ale pak okamžitě upadnou do zapomnění. Občas jsou lidi vrazi.
Nebo my sami...

...Každopádně největším vrahem je čas.
...
A tak jen tam leží.
A rozkládaj se.
Anonymně.
A pak už o nich nikdo neví.



Stereotyp v běhu času

26. srpna 2015 v 16:34 | Leri Goodness
Den za dnem, čas běží ve stejné délce, vše...téměř vše se opakuje. Teskno je mi nad tím, jak s růstem mého věku roste i běh celého mého života, ale i života kolem mě. Svět...jako kdyby pořád o něco usiloval, běžel jako Usain Bolt, ale přece jen ho ten neměnný koloběh osudu zastihl - nepřipravený, bez argumentů, bez dostatečné rovnováhy. Z fontán bez sebemenšího výkyvu teče voda tak jak má, smrt je stejně častá jako umírání a tisknutí peněz, stejně jako touha po nich nebere konce...protože konec neexistuje.



Hledání krásy

18. srpna 2015 v 10:24 | Leri Goodness
Nemusím jezdit k moři a hledat pětihvězdičkové hotely, kde mají nejlepší komfort - stačí se rozhlédnout kolem sebe, kde jsem a kde žiji. I tady je tolik krásy, ale mnoho z nás to nevidí - a i já občas ne, za což viním svoji povolenou vnímavost. Tyto snímky jsou věnované objevování všeho neznámého a hezkého.
Na začátku července jsem navštívila hrad Loket, který zde můžete vidět. Těžko mě zřejmě uvěříte, že právě uvnitř této kamenné stavby jsem se doslova ohřála, jelikož venku neskutečně pršelo. xD






Živočišné rozklady

5. srpna 2015 v 15:48 | Leri Goodness
Srnky a kočky.
(Ne)emoce.
Nejsou to "ony" v pravém slova (ne)smyslu...když je vidíš ležet. Jen ležet. Ale nehýbaj se, víš. V tom to je.
Fajn zkrátim to, jsou prostě mrtvý.
Jen by mě zajímalo, kam se ztratil ten jejich skotačivej duch, co je během života přenášel z jedný svobody do druhý.
Dělaly si parkur v lese a podél rákosí u rybníka.
A ta kočka si hrála nějak dlouho.
Našla jsem jí tam. Na zemi nebyla, jen její páteř.
Páteř a pár obratlů.
Asi si je vemu domů a budu na ně věšet cetky za pár korun a prstýnky z chirurgický oceli.
- Amen -




Nasvíceno ve tmě

13. července 2015 v 18:51 | Leri Goodness
Prázdniny jsou v plném proudu a já stále maluji svá díla, ale samozřejmě nezapomínám i na porci toho, co jsem během června/července nafotila. Tentokrát se můj objektiv zaměřil na odražené světlo, konkrétněji "světlo ve tmě", které nádherně hraje s kontrastem svého opačného kolegy.



Afterlife

12. dubna 2015 v 20:07 | Leri Goodness
Smrt je před druhými neviditelná - tedy zejména ve chvíli, když si bere další oběť do svého světa. Ten moment, těch několik nekonečných vteřin umírání uteče i té nejrychlejší kameře. Většinou ji my smrtelníci nalezneme po několika týdnech - rozloženou, v nepravé schránce. V ulitě odlišných struktur.

Do očí ji nepohlédneš, pokud tě srdce bije.
Jen ucítíš její pach, který tu tak provokativně hnije.



Previously

29. března 2015 v 16:59 | Leri Goodness
Viděli tě a ty je, i když jen přes roušku ukrývající tvé zornice, co se předčasně dotkly se svitem paprsků...Zajímalo by mě, co jsi pozřel...jistě mnoho vintage odstínů, bez zaostření, tak jak si to běžně všichni přejeme vyfotit. Pro významnost barev vlastních útrob bys jistě poslužil jako model pro Vogue a ne jedenkrát - tedy dokud by tvé tělo ještě působilo jako celek.

Jako třeba teď.

vznik snímku: 14.6.2014

...

Až příliš brzo to ve tvém krytu rychle vrzlo.
Chtěl jsi protančit předčasně života sál...
...tušíš přesně, co bude dál?


Some flowers for dreamer

3. října 2014 v 19:29 | Leri Goodness
Letošní červenec se nesl v duchu šumavských krás, na kterých se podílely šlachovité listatné ruce přírody plné kreativity a elegance. Vlasy luk se skládaly z květinových vlasců, jejichž odrůdy se značně lišily. Nepatřím mezi fanatické zachycovatele imortelek, ale tyto mnou pořízené snímky pro mě mají nějakým zvláštním způsobem dost relevantní fascinaci.




Summer freedom on west

24. srpna 2014 v 18:00 | Leri Goodness
Na začátku července 2014, jsem se s rodinou vydala po toulkách Šumavy, kde se před našimi zraky promenádovaly ty největší skvosty okolí. Z pohledu nové rozhledny na Špičáku, se před námi objevily různé namodralé odstíny kopců, co stály na lesním molu. Věřím, že lidé slabší povahy mohli mít s kývající se novostavbou celkem problém, jelikož se na ni příliš horlivě lepil vítr a zanechával vzdušné polibky na její dřevěné konstrukci.
Po sestupu ze železných schodů zpátky na pevnou zem, nám přišel vhod nedaleký posed pro cyklisty, který trpěl samotou. I na tomto místě se dalo najít několik objektů k focení, například černý pavouk malého vzrůstu, co se po vlastním laně učil napodobovat kaskadéra. Pak přišel na řadu snímek trochu smutnějšího rázu, na němž můžete vidět mrtvé pahýly čehosi, kterým kůrovci vzali i původní image.





Devil's lake in Šumava

19. února 2014 v 18:42 | Leri Goodness
V červenci loňského r. 2013 jsem zhruba týden pobývala na Šumavě a navštívila mnoho různých přírodních památek, protože pošumaví má skutečně stále co nabízet a o bohaté lesy či řeky tu není nouze. Na tomto obrázku je zachyceno Čertovo jezero, které bylo na pohled při záři slunečních paprsků natolik magické, že jsem si ho prostě musela vyfotit.

/Jelikož je fotka upravena v aplikaci Camera 360, kterou jsem dříve používala, její vzhled působí trochu kýčovitě a má zbytečně zvýrazněný kontrast/.




Somewhere in landscapes

13. února 2014 v 18:53 | Leri Goodness
Tuto fotku jsem pořídila 19.7.2013 když jsem byla s rodinou na Šumavě. Přesněji, tehdy jsme byli na cestě zpátky po návštěvě Špičáku a kolem byla magická letní krajina a plno vysokých hornin s mnoha smrky a tak jsem si vyhlídla snad nejlepší výhled, který tam byl a vyfotila ho. :)


 
 

Reklama